Rozvoj našich vztahů svěřujeme do rukou Božích

26.5.2014 

Promluva papeže na Vrchním rabinátu Izraele, Jeruzalém

Velice mne těší, že mohu být dnes spolu s vámi: jsem vám vděčný za vroucí přijetí a vaše laskavá slova na uvítanou.

Začnu osobní vzpomínkou. Jak víte, již od doby, kdy jsem byl arcibiskupem Buenos Aires, jsem se mohl opírat o přízeň mnoha židovských přátel. Společně jsme organizovali plodné iniciativy setkání a dialogu a prožil jsem s nimi důležité chvíle duchovního sdílení. Během prvních měsíců pontifikátu jsem přijal různé organizace a představitele světového judaismu. Stejně jako u mých předchůdců byly žádosti o takováto setkání početné. Připojují se k mnoha iniciativám, které se konaly na rovině národní či místní, a dosvědčují vzájemnou touhu po lepším poznání, naslouchání a vytváření vztahů autentického bratrství.

Tato cesta přátelství je jedním z plodů Druhého vatikánského koncilu, zejména deklarace Nostra aetate, která měla velký vliv a jejíž padesáté výročí si připomeneme příští rok. Jsem vskutku přesvědčen, že to, k čemu došlo během posledních desetiletí mezi židy a katolíky, je autentickým darem Božím, jedním z divů, které učinil a kvůli nimž jsme povoláni dobrořečit Jeho jménu: „Oslavujte Pána pánů, jeho milosrdenství trvá navěky. On sám učinil velké divy, jeho milosrdenství trvá na věky“ (Žl 136,3-4).

Tento Boží dar by se však neukázal bez nasazení mnoha odvážných a velkodušných lidí, židů i křesťanů. Rád bych zde zmínil důležitost navázaného dialogu mezi Vrchním rabinátem Izraele a Komisí Svatého stolce pro náboženské vztahy s judaismem. Dialogu inspirovaném návštěvou svatého papeže Jana Pavla II. ve Svaté zemi a započatém v roce 2002. Trvá tedy již dvanáctý rok. S odkazem na bar micva židovské tradice se mi líbí myšlenka, že se tak blíží ke své dospělosti. Doufám, že bude moci pokračovat a že před sebou má světlou budoucnost.

Nejde jenom o navázání vzájemných uctivých vztahů na lidské rovině. Jsme jako křesťané i židé povoláni klást si hluboké otázky o duchovním smyslu svazku, který nás pojí. Jde o svazek, který pochází shůry, překračuje naši vůli a zůstává pevným navzdory všem těžkostem, jimiž tyto vztahy v dějinách prošly.

Na katolické straně určitě existuje snaha brát plně v úvahu smysl židovských kořenů vlastní víry. Doufám, že s vaší pomocí také na židovské straně bude trvat a pokud možno se rozrůstat zájem o poznání křesťanství, které v této požehnané zemi spatřuje svůj původ, a to zvláště mezi mladými generacemi.

Kéž nás vzájemné poznání našeho duchovního odkazu, docenění toho, co máme společné, a vzájemný respekt v tom, co nás rozděluje, vedou v dalším rozvoji našich vtahů, které svěřujeme do rukou Božích. Společně budeme moci významně přispět k míru, společně budeme moci v rychle se měnícím světě dosvědčovat nepomíjivý význam božského plánu stvoření, společně se budeme moci pevně postavit proti jakékoli formě antisemitismu a různým jiným formám diskriminace. Pán ať nám pomáhá ubírat se s důvěrou a silou ducha po jeho cestách.
Šalom.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.