Rádio Vaticana

Papež kázal o blahoslavenstvích

9.6.2014

Blahoslavenství jsou životním programem křesťana – konstatoval papež František v ranní homilii během eucharistie v kapli Domu sv. Marty. Papež se soustředil na blahoslavenství v souvislosti se včerejším setkáním izraelského a palestinského prezidenta ve Vatikánských zahradách a prohlásil, že je zapotřebí mít odvahu mírnosti, aby byla poražena nenávist.

Blahoslavenství jsou programem, průkazem totožnosti křesťana. František ve svém kázání rozvinul působivou meditaci nad blahoslavenstvími, která podává dnešní liturgie v Matoušově evangeliu (Mt 5,1-12). „Každý kdo si položí otázku, jak se stát dobrým křesťanem – řekl papež – nachází tady Ježíšovu odpověď, která směřuje hodně proti proudu v porovnání s tím, co je obvyklé ve světě. »Blahoslavení chudí v duchu«. Bohatství ti nic nezajistí - pokračoval. Ba více: oplývá-li srdce bohatstvím, je spokojené se sebou, protože nemá místo pro Boží Slovo. »Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni«:

„Avšak svět nám praví: radost, štěstí, zábava – to jsou krásy života. A odhlíží od druhé stránky, kde se vyskytují problémy, nemoci, bolesti v rodině. Svět nechce plakat, raději ignoruje bolestné situace a zastírá je. Jedině člověk, který vidí věci, jak jsou, a v srdci pláče, je šťastný a bude potěšen. Ježíšovým potěšením, nikoli světským. Blahoslavení tiší v tomto světě, který je od začátku světem válek, světem, který se především sváří a kde vládne zášť. A Ježíš říká: žádné války, žádná nenávist, nýbrž mírnost.“

Pokud budu v životě mírný, řekl papež, budou si o mně myslet, že jsem hloupý. Jen ať si to tedy myslí, pokračoval, ale jsi-li mírný, tichý, dostaneš za dědictví zemi. »Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti,« blahoslavení - dodal papež – jsou ti, kdo bojují za spravedlnost, za to aby byla na světě spravedlnost. Je snadné dostat se do spárů korupce, oné každodenní politiky do ut des, kde všechno je obchod. Je tolik nespravedlností a tolik lidí jimi trpí. »Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.« Milosrdní – to jsou ti, co odpouštějí a rozumějí pochybením druhých. Ježíš neříká, že blahoslavení jsou ti, kteří se mstí a oplácejí.

„Blahoslavení ti, kteří odpouštějí: milosrdní. Vždyť my všichni jsme šikem těch, kterým bylo odpuštěno. Všem nám bylo odpuštěno. A proto je blahoslaven ten, kdo jde cestou odpuštění. »Blahoslavení čistého srdce«, ti kteří mají srdce prosté, čiré, bez špíny, srdce, jež umí touto čistotou milovat. »Blahoslavení tvůrci pokoje«. Mezi námi je však mnohem běžnější být tvůrci válek nebo alespoň nedorozumění! Například když něco slyším a za někým jdu, abych mu to podal v rozšířeném vydání... To je svět řečí. Lidé, kteří vedou řeči, nevytvářejí pokoj, ale jsou nepřáteli pokoje. Nejsou blahoslavení.“

»Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost«. Kolik jen lidí, navázal papež, je a bylo pronásledováno jenom proto, že se zasazovalo o spravedlnost. Blahoslavenství, shrnul papež, je životní program, který nabízí Ježíš. Je velice prostý, ale velice obtížný. A kdybychom chtěli víc, Ježíš nám dává i další ukazatele, totiž onen protokol, podle něhož budeme souzeni: 25. kapitolu Matoušova evangelia: „Byl jsem hladový a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem nemocen a navštívili jste mně, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou. S těmito dvěma věcmi – blahoslavenstvími a 25. kapitolou Matoušova evangelia - lze prožít křesťanský život na úrovni svatosti.

„Pár slov, prostých, ale praktických slov pro všechny. Křesťanství je totiž náboženstvím praxe. Není náboženstvím na přemýšlení, nýbrž na praktikování, na uskutečňování. Budete-li mít dnes doma trochu času, vezměte si evangelium, Matoušovo evangelium, pátou kapitolu, na jejímž začátku jsou tato blahoslavenství, a dvacátou pátou kapitolu, kde je to ostatní. Udělá vám dobře, přečtete-li si tyto pasáže jednou, dvakrát i třikrát. Čtěte tento program svatosti. Kéž nám Pán udělí milost chápat toto Jeho poselství.“

Končil papež dnešní ranní kázání.

Milan Glaser