Setkání izraelského a palestinského prezidenta na půdě Apoštolského stolce

9.6.2014 

Nedělní večerní modlitba za mír ve Svaté zemi ve Vatikánských zahradách byla výrazem oné “kultury setkávání”, o které papež František často mluví a k níž bez ustání vyzývá. Její účastníci – izraelský prezident Šimon Perés, palestinský prezident Mahmúd Abbás, konstantinopolský ekumenický patriarcha Bartoloměj, kustod Svaté země O. Pizzaballa a římský biskup jako hostitel celé iniciativy – se modlili bok po boku na prostranství před sídlem Papežské akademie věd. Invokace míru v různých jazycích se členila do tří momentů: díkůvzdání za dar Stvoření, prosbu za odpuštění a vzývání pokoje mezi národy.

Toto naše setkání invokující mír ve Svaté zemi, na Blízkém východě a na celém světě provázejí modlitby mnoha lidí, náležejících k různým kulturám, zemím, jazykům a náboženstvím, lidí, kteří se modlili za toto setkání a nyní se v téže invokaci připojují k nám. Je to setkání, které odpovídá na vroucí touhu těch, kteří touží po míru a sní o světě, kde budou muži a ženy žít jako bratři a sestry a nikoli jako protivníci či nepřátelé.”

Naznačil papež František cestu tam, kde už šedesát let selhává politika i diplomatické kanály. Modlitba se odvíjela za hudebního doprovodu židovských, muslimských a křesťanských meditačních motivů, ale též v usebrání a tichosti. Zakončila ji promluva Svatého otce a obou prezidentů. “Z hloubi srdce vám děkuji, že jste přijali moje pozvání a přišli sem, abychom společně prosili Boha o dar pokoje. Doufám, že toto setkání bude začátkem nové cesty ke hledání toho, co spojuje, aby bylo překonáno to, co rozděluje”, oslovil Petrův nástupce oba státníky.

Páni prezidenti, svět je dědictví, které jsme dostali od svých předků, ale je také výpůjčkou našich dětí, které jsou unaveny a umdlévají v důsledku konfliktů a touží po úsvitu pokoje, dětí, které nás žádají, abychom strhli zdi nepřátelství a vydali se cestou dialogu a pokoje, aby triumfovaly láska a přátelství.”

Příliš mnoho těchto dětí se stalo nevinnými oběťmi války a násilí, zdůraznil papež František. Jejich památka nám dodává odvahu a sílu vytrvat v dialogu za každou cenu. Je naší povinností, aby jejich oběť nepřišla nazmar.

K nastolení míru je třeba odvahy mnohem více než k rozpoutání války. Je zapotřebí odvahy, abychom souhlasili se setkáním a odmítali střet, přitakali dialogu a odmítli násilí, přitakali vyjednávání a odložili nevraživost; přitakali smlouvám a odmítli provokace; přitakali upřímnosti a odmítli dvojakost. K tomu všemu je zapotřebí odvahy, velké síly ducha.”

K dosažení míru je nutná Boží pomoc, pokračoval papež František. Dějiny nás učí, že pouze naše síly nestačí, upozornil a neváhal označit sílu, která je hlavním odpůrcem pokoje.

Vícekrát jsme byli blízko míru, ale Zlý jej dovedl různými prostředky překazit. Proto jsme tady, protože víme a poznáváme, že potřebujeme pomoc Boží. Nezříkáme se svých odpovědností, ale vzýváme Boha v úkonu maximální odpovědnosti tváří v tvář svému svědomí a svým národům. Zaslechli jsme povolání a máme odpovědět. Povolání přerušit spirálu nenávisti a násilí, a přerušit ji slovem „bratře“. Abychom však toto slovo vyslovili, musíme pohlédnout k nebi a rozpoznat v sobě syny jediného Otce.”

A právě tohoto jediného Otce papež František vzýval ve své závěrečné modlitbě. Obracím se k Němu v Duchu Ježíše Krista a prosím o přímluvu Pannu Marii, dceru Svaté země a naši Matku, prohlásil.

Ať jsou z každého srdce odstraněna slova: rozdělení, nenávist a válka. Pane, odzbroj jazyk i ruce, obnov srdce a mysl, aby slovem, které nás k sobě přivádí, bylo vždycky „bratr“, a stylem našeho života se stal šalom, pokoj a salam! Amen. “

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy promluvy je ZDE

Následné promluvy izraelského a palestinského prezidenta byly výrazem díků za organizaci vzájemného setkání a také vzpomínkou na nedávnou apoštolskou cestu do Svaté země. Vstoupil jste mezi nás jako stavitel mostů pokoje a bratrství, poznamenal prezident Státu Izrael:

Dva národy – izraelský a palestinský – dosud vroucně touží po míru. Do našich srdcí jsou vepsány slzy, kterými matky oplakávají své syny. Musíme učinit přítrž výkřikům, násilí a konfliktům. Všichni potřebujeme pokoj. Pokoj mezi rovnými”.

Pronesl Šimon Perés. Dosáhnout pokoje není vůbec snadné, dodal. Musíme proto vynaložit všechny své síly, ačkoliv to vyžaduje oběti a kompromisy. Pokud budeme o mír usilovat s vírou a vytrvalostí, dosáhneme jej, zdůraznil izraelský prezident a citoval z proroka Izaiáše: “Nezdvihne již meč národ proti národu, válce se již nebudou učit” (Iz 2,4).

Duše se pozvedá při četbě těchto veršů věčného nazírání. A my můžeme – nyní a společně, Izraelci a Palestinci – proměnit tuto ušlechtilou vizi ve skutečnost blahobytu a prosperity. Je v naší moci přinést mír našim dětem. Je to naše povinnost a svaté poslání rodičů.”

Vyzýval Šimon Perés.

Prezident Mahmúd Abbás ve svém projevu požadoval „spravedlivý mír, důstojný život a svobodu pro palestinský národ ve svrchovaném a nezávislém státě”.

Prosíme tě proto, Pane, za mír ve Svaté zemi, Palestině a Jeruzalémě, a stejně tak pro jejich národ. Žádáme tě, aby se Palestina a zejména Jeruzalém stal bezpečnou půdou pro všechny věřící, místo modlitby a bohoslužby pro následovníky tří monoteistických náboženství.”

Společné úsilí o mír poté zpečetilo zasazení olivovníku ve Vatikánských zahradách. Jak doplnil vatikánský tiskový mluvčí, O. Federico Lombardi, tichá přítomnost konstantinopolského patriarchy byla v rámci modlitebního setkání důležitým znamením křesťanského ekumenismu:

”Bartoloměj tak projevil, že pro všechny křesťany a všechna křesťanská vyznání jsou Jeruzalém a Svatá země něčím zásadním. Všichni křesťané celého světa se tudíž připojují k tomuto mírovému úsilí a modlitbě za pokoj. Není to tedy pouze papež František se svým charismatem a spolu s ním všichni katolíci, ale všichni křesťané, kteří v jednotě s židovskými a muslimskými věřícími touží po míru v natolik důležitém regionu.

Z tohoto hlediska byla včera večer důležitá také přítomnost řecko-pravoslavného jeruzalémského patriarchy Teofila a latinského patriarchy Twala.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2021 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.