Papež František se vydal do Korejské republiky

13.8.2014 

Dnes odpoledne v 16h se papež František vydal na svou třetí zahraniční cestu, která vede do Korejské republiky. Ještě předtím však v jedenáct hodin dopoledne navštívil baziliku Panny Marie Větší, kde, jak má ve zvyku před svými apoštolskými cestami, setrval asi 20 minut v mariánské kapli s milostným obrazem Salus Populi Romani v tiché modlitbě.

Po takřka jedenácti a půl hodinovém letu přistál letoun s Petrovým nástupcem v hlavním městě Soulu. U nás bylo čtvrt na čtyři ráno a v Koreji čtvrt na jedenáct dopoledne. Tento asijský stát ležící na jihu Korejského poloostrova je z hlediska přítomnosti a působení katolické církve nejdynamičtěji se rozvíjející asijskou zemí. 50 milionů jejích obyvatel žije na území asi o třetinu větším než Česká republika a téměř 11% z nich tvoří katolíci.

Víru přinesli do své vlasti samotní Korejci ze sousední Číny, tedy nikoli misionáři, v roce 1783. Věřící laici si udělovali svátost křtu mezi sebou. Rozpoutalo se však krvavé pronásledování, které trvalo s různou intenzitou do roku 1886, kdy byla vyhlášena náboženská svoboda. Během tohoto období dosvědčilo katolickou víru 10 tisíc mučedníků, mužů i žen. V první generaci křesťanů byli všichni laici, ale objevilo se mezi nimi několik kandidátů kněžství. Obrátili se proto na papeže, aby jej požádali o biskupa. Ten roku 1831 založil první diecézi a když přijeli roku 1836 první francouzští misionáři čítalo katolické společenství pět tisíc duší.

Dnes žije v Korejské republice něco přes pět milionů katolíků. Každý rok přijme svátost křtu přibližně 100 tisíc dospělých a asi 25 tisíc dětí. Místní církev má 15 diecézí a vojenský ordinariát a slouží jí 35 biskupů, 4 261 kněží a 14 195 laických katechetů. V seminářích se připravuje 1489 bohoslovců, každý rok přibude více než stovka nových kněží.
Katolických škol prvního a druhého stupně je 294, vyšších škol a univerzit je 34. Katolické školy prvního stupně mají 29 257 žáků, druhého stupně 35 386 a katolické vysoké školy 156 374 studentů.
Charitativní činnost je další charakteristickou vlastností jihokorejské církve, která provozuje 49 nemocnic, 513 domovů pro důchodce a postižené lidi, 277 sirotčinců a jeslí, a dalších 300 různých sociálně prospěšných center. Samozřejmostí je také velký počet misionářů, kněží i laiků, kteří působí za hranicemi Koreje.

Význam třetí zahraniční apoštolské cesty přiblížil v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas těsně před odletem státní sekretář kardinál Pietro Parolin, který cestuje spolu s papežem:

Řekl bych, že význam této cesty podstatně souvisí se třemi faktory. Prvním je to, že papež poprvé navštíví Dálný Východ, region světa, který získává stále větší důležitost odrážející se ve světové politice a ekonomice. Papež se vydává oslovit celý kontinent, nejenom Koreu. Cesta ovšem vede do Koreje, ale obrací ke všem zemím tohoto rozlehlého kontinentu právě díky setkání asijské mládeže, které se koná v Koreji a kterého se účastní reprezentanti mladých různých asijských zemí. To je druhý aspekt. A třetí se týká budoucnosti, protože mládež představuje budoucnost, a papež se obrátí k budoucnosti tohoto kontinentu, k budoucnosti Asie.

Jádrem cesty je setkání s mládeží, která žije ve velice konkurenčním prostředí tamější společnosti. Jak je možné oslovit tuto mládež?

Myslím, že papež těmto mladým vzkáže, že se mají stát protagonisty života církve, to znamená účastnit se jej aktivně, podílet se na něm spoluprací a odpovědností. Církev potřebuje mladé, jak připomínal svatý Jan Pavel II. a jak to činí papež František. Jde tedy o protagonismus v rámci církve i jejího poslání. Mladí – a to je zásadní – jsou povoláni stát se evangelizátory svých vrstevníků. Pohybujeme se tedy stále v kontextu evangelizace, což je poselství, které papež přináší, a položí přirozeně důraz také na to, aby se mladí nedali mámit prchavými hodnotami našich společností a našimi způsoby a našli na svoje otázky a svůj neklid pravou odpověď v Ježíši.

Co mohou mladým generacím asijských katolíků dát korejští mučedníci, které bude papež František v Soulu beatifikovat?

To je další motiv cesty papeže do Koreje, totiž blahořečení 124 korejských mučedníků. Myslím, že je třeba zdůraznit, že v této skupině je pouze jeden kněz, zatímco zbytek tvoří laici, kteří se věnovali rozmanitým profesím, od těch nejobyčejnějších až po ty sociálně nejvýše postavené. Ukazuje to na charakteristickou známku korejské církve, totiž na skutečnost, že je církví zrozenou ze svědectví a nasazení laiků, kteří dovedli uchovat a předat víru. Myslím, že to je zásadní poselství, tedy že v církvi jsme všichni povoláni spolupracovat na zvěstování evangelia a všichni jsme povoláni ke svatosti, která se může projevit různými formami, ale musí charakterizovat nasazení každého.

Papež se také setká s příbuznými obětí a těmi, co přežili, katastrofu trajektu Sewol v dubnu t.r. Ze 476 cestujících tehdy zahynulo 304 lidí…

Ano, samozřejmě, víme, že tato dramatická, skličující událost způsobila velkou bolest. Zapříčinila mnoho zranění a vyvolala v korejské společnosti také mnoho polemik. Papež proto chce ukázat, že k zahojení těchto ran je třeba být lidem nablízku, protože Ježíš je nablízku každému, kdo trpí, a církev musí činit totéž. To je tedy vlastní smysl tohoto skutku lásky ve vztahu k příbuzným a obětem této tragédie.

Návštěvu v Koreji, kterou tamější biskupové definují jako „poslední oběť studené války“, zakončí papež eucharistickou bohoslužbou za smíření a mír. Může to pomoci otevřít nějakou cestu k dialogu obou Korejí a dodat naději katolíkům v severní Koreji?

To je také velkou nadějí Svatého stolce, který vyvíjí i konkrétní úsilí v tomto směru. Je známo, že Korejský poloostrov je proniknut mnoha napětími a potřebuje smíření a mír. Věřím, že papežova cesta něčemu napomůže, zvláště pokud jde o skutky solidarity vzhledem k obyvatelstvu sužovanému bídou a pokud možno směrem k otevření prostoru ke komunikaci a dialogu. Věřím a papež, jak sám několikrát řekl, je o tom také přesvědčen, že jedině komunikace a dialog mohou vyřešit problémy, které dosud existují, a že pokud u všech existuje dobrá vůle vždy se nějaké cesty najdou.

Řekl státní sekretář Apoštolského stolce, kardinál Pietro Parolin, v souvislosti s dnes zahájenou cestou papeže Františka do Korejské republiky.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2021 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.