Rádio Vaticana

Papež: Dovolíme Bohu, aby s námi měl trpělivost?

8.9.2014

Při pohledu na Marii se ptejme, zda necháváme Boha, aby s námi putoval – vyzval papež František v kázání při ranní liturgii ze slavnosti Narození Panny Marie v kapli Domu sv. Marty. Papež zdůraznil, že Bůh je přítomen v událostech velkých i malých a trpělivě s námi putuje, ačkoli jsme hříšníci.

V den liturgické slavnosti Narození Panny Marie papež rozjímal o stvoření a cestě, po které Bůh putuje dějinami spolu s námi. „Při čtení knihy Geneze hrozí - poznamenal papež - že si Boha představíme tak trochu jako kouzelníka, který tvořil věci kouzelnickou hůlkou. Bůh však věci stvořil spolu s jejich vnitřními zákonitostmi, které jim dal, aby se rozvíjely a dosáhly plnosti. Pán – dodal papež – obdařil veškerenstvo autonomií, nikoli však nezávislostí“:

„Poněvadž Bůh není kouzelník, nýbrž Stvořitel. A když v biblickém podání šestého dne stvořil člověka, dává mu jinou, poněkud odlišnou autonomii, která není nezávislostí, nýbrž svobodou. Řekl člověku, aby se dal na cestu dějinami. Proto jej také učinil zodpovědným za stvoření, aby nad ním vládl a přivedl jej k plnosti času. A co je plnost času? To co měl na srdci Bůh: příchod Svého Syna. Protože – jak jsme slyšeli v prvním čtení (Řím 8,28-30) - Bůh nás všechny předurčil, abychom byli ve shodě s obrazem jeho Syna.“

A to je cesta lidstva, cesta člověka – pokračoval papež. Bůh si přál, abychom byli jako Jeho Syn a aby Jeho Syn byl jako my,“ řekl dále v souvislosti s úryvkem dnešního evangelia (Mt 1,16-16.18-23) podávajícího Ježíšův rodokmen. „V tomto seznamu jsou svatí i hříšníci, ale dějiny pokračují, protože Bůh chtěl, aby lidé byli svobodní – konstatoval papež. A když člověk uplatnil svoji svobodu špatně, Bůh jej sice vyhnal z ráje, ale dal mu slib, takže z ráje odešel s nadějí. Jako hříšník, ale s nadějí! Svou cestou lidé nejdou sami, Bůh putuje s nimi, poněvadž učinil rozhodnutí, ve kterém si zvolil čas, nikoli okamžik. Je Bohem času, Pánem dějin, který putuje spolu se svými dětmi. A to až k plnosti času, kdy se Jeho Syn stává člověkem. Bůh - shrnul papež - putuje spolu se spravedlivými i hříšníky. Putuje se všemi, aby došli k definitivnímu setkání s Bohem.“

Evangelium, řekl dále, zakončuje tyto staleté dějiny jednou drobností v jedné nepatrné vesnici spolu s Josefem a Marií. Bůh velkých dějin je přítomen také v těch nepatrných dějinách, protože chce putovat s každým. „Nebát se velkých věcí, ale počítat i s nepatrnými, je božské“ – řekl papež s odkazem na jedno středověké rčení. Takový je Bůh – dodal papež – je přítomen ve věcech velkých i nepatrných.

„Pán putuje. Bůh je také Pánem trpělivosti. Boží je trpělivost, kterou měl se všemi těmi pokoleními, se všemi lidmi, kteří žili svoje dějiny milosti i hříchu. Bůh je trpělivý. Bůh kráčí spolu s námi, protože chce, abychom všichni dosáhli shody s obrazem Jeho Syna. A od chvíle, kdy nám dal stvořením svobodu, nikoli nezávislost, dodnes v tomto putování pokračuje.“

A takto – řekl dále papež „se dostáváme k Marii. Dnes jsme v jakési předsíni těchto dějin, u Narození Matky Boží. V modlitbě prosíme, aby nám Pán daroval jednotu ve společném putování a pokoj v srdci. Taková je milost tohoto dne.

„Dnes můžeme hledět na Pannu Marii: nepatrnou, svatou, bezhříšnou, čistou, předurčenou k tomu být Matkou Boží a vidět také ty dlouhé staleté dějiny, které jsou za ní. Ptejme se: Jak putuji svými dějinami já? Dovoluji Bohu, aby šel se mnou? Nechám Jej, aby šel se mnou anebo chci jít sám? Dovolím mu, aby mne pohladil, pomohl mi, prominul mi a přivedl mne až k setkání s Ježíšem Kristem? – To bude cíl naší pouti: setkání s Pánem. Z této otázky dnes můžeme mít užitek: Dovolím Bohu, aby se mnou měl trpělivost? A takto, při pohledu na tyto velké dějiny i onu nepatrnou zemi, můžeme chválit Pána a pokorně Jej prosit, aby nám daroval pokoj, onen pokoj srdce, který může darovat jenom On a který nám daruje pouze tehdy, necháme-li Jej, aby šel s námi.“

Končil papež František dnešní ranní kázání při mši v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser