22.9.2014 

Při zpáteční cestě z Albánie papež František v letadle zodpověděl otázky novinářů, kteří jej na apoštolské cestě do této evropské země doprovázeli. Mezi padesátkou z nich byli zástupci tří albánských televizních stanic, kteří při kladení otázek dostali od kolegů přednost.

První otázku položila redaktorka albánské státní televize, kterou zajímalo, zda představa, kterou měl papež o Albáncích jakožto těžce zkoušeném, ale i tolerantním národě, byla jedinou kvalitou, kterou u nich zaznamenal. A „zda právě tyto dvě vlastnosti jsou ty správné, které umožňují orlovi vracet se do hnízda,“ řekla s narážkou na papežovu myšlenku z dopolední homilie.

Papež: „Řeknu, že jsem tu představu trochu přizpůsobil. Utrpení, které jste vy Albánci prožili jsem mohl vidět zblízka. Pokud jde o toleranci, řekl bych to jinak. Albánec znamená bratr. Má schopnost bratrství, což je víc. A je to vidět v soužití, ve spolupráci mezi muslimy, pravoslavnými a katolíky. Spolupracují jako bratři. Další věc, kterou jsem od začátku vnímal, je množství mladých lidí. Když jsem se o tom zmínil, řekli mi, že Albánie je nejmladší zemí Evropy. A je vidět, že se tato země více rozvíjí kulturně a také v umění vládnout právě díky tomuto bratrství.“

Další redaktor zmínil kněze, kteří byli umučeni komunistickým režimem a jejichž portréty byly rozvěšeny nad hlavní třídou albánského hlavního města, a zajímalo jej, jak na papeže tento pohled zapůsobil.

Papež: „Už dva měsíce se trochu seznamuji s tímto těžkým obdobím Albánie a snažím se jej pochopit. Studoval jsem také její vznik. Vy však máte krásné a mocné kulturní kořeny a původní velkolepou kulturu. Toto období však, jak jsem zjistil, bylo kruté a úroveň krutosti úděsná. Viděl jsem fotografie nejenom katolíků, ale i pravoslavných, ba i muslimů a představoval jsem si, jak jim bylo řečeno: »Nesmíš věřit v Boha!« - a oni: »Ale já věřím« a - bum – zlikvidovali je… Říkám si: protože všechny tři tyto náboženské komponenty vydaly svědectví o Bohu, nyní dosvědčují bratrství.“

Třetí novinář ve svojí otázce nejprve konstatoval, že Albánie je zemí s muslimskou většinou, návštěva proběhla v křehké globální situaci a papež přece již prohlásil, že třetí světová válka začala. „Je Vaše poselství z této návštěvy určeno jenom Albáncům anebo jde dál?“ - zeptal se.

Papež: „Ne, jde dál, jde dál. Albánie ušla kus cesty míru, soužití a spolupráce, která vede dál a týká se dalších zemí, kteří mají rovněž různé etnické kořeny. Řekl jste, že Albánie je zemí s muslimskou většinou. Ano, ale není muslimskou zemí. Je evropskou zemí. Pro mne je to překvapivé. Albánie je evropská země, právě svojí kulturou, kulturou soužití, ale také kulturou dějin, kterými prošla.“

„Jaké jsou další cíle papežových cest po návštěvě Albánie, která je v Evropě?“ – zeptal se s úsměvem další novinář.

Papež: „Ano, zeměpis změnit nemohu. Příští cesta se uskuteční 25. listopadu do Štrasburku, na Radu Evropy a do Evropského parlamentu, obojí. A další pak asi 28. listopadu do Turecka, kde budu na svátek sv. Ondřeje 30. listopadu spolu s patriarchou Bartolomějem.“

„Svatosti – zajímal se další novinář – pochopili jsme, že máte trochu jinou vizi Albánie než Evropané, tedy my, kteří se díváme na Evropu jako na Evropskou unii. Zvolil jste si za cíl své první cesty po Evropě zemi, která je periferií a nepatří do Evropské unie. Co byste řekl těm, kteří hledí jenom na Evropu »mocných«?“

Papež: „Že tato moje cesta je určitým poselstvím, signálem, který chci dát.“

Poslední otázka se týkala nedělních nešpor v tiranské katedrále, kde před papežem vystoupili dva svědci teroru albánského ateistického režimu. „Myslím – řekl novinář – že jsme vás všichni viděli poprvé plakat. Toto setkání vás velice dojalo. Byla to zřejmě nejdojemnější chvíle této cesty…“

Papež: „Slyšet mluvit mučedníka o vlastním mučednictví je silné! Myslím, že my všichni, kteří jsme tam byli, jsme byli pohnuti. Všichni. A ti svědkové mluvili jako by mluvili o něčem jiném, s nenuceností a pokorou. Měl jsem z toho velký užitek.“

Končil papež František krátkou tiskovou konferenci na palubě letadla při včerejší zpáteční cestě z Albánie do Říma.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.