Papež: Nekomplikujme evangelium, naslouchejme mu a žijme jej

23.9.2014 

Křesťanský život je jednoduchý: naslouchat Božímu Slovu a uvádět Jej v život, neomezovat se na čtení evangelia, nýbrž ptát se, jak promlouvá do mého života – takovouto syntézu podal papež František v dnešním kázání při mši v kapli Domu sv. Marty.

Slova, která pronášel Ježíš, zněla „nově“ a jako „nová“ se jevila také autorita Toho, kdo je pronášel; dotýkala se srdcí a mnozí v nich vnímali „moc spásy“, kterou zvěstovala. „Proto zástupy lidí následovaly Ježíše,“ začal papež. Byli ovšem i takoví, kteří jej následovali, protože jim Jeho slova „konvenovala“, tedy bez nějaké zvláštní ryzosti srdce a možná jen ve snaze „být lepší“. V průběhu dvou tisíc let se tato scéna příliš nezměnila. I dnes mnozí naslouchají Ježíšovým slovům jako oni malomocní z evangelia, kteří byli „šťastní“, že jsou uzdraveni, ale „zapomněli na Ježíše“, který jim zdraví vrátil.

Ježíš však nadále promlouval k lidu, měl rád lid i zástupy až do té míry, že řekl o těch, kdo jej následují, o onom zástupu lidí, že »jsou moje matka a moji příbuzní« - a vysvětlil - protože »slyší a plní Boží slovo«“ (Lk 8,21). Toto jsou dvě podmínky následování Ježíše: naslouchat Božímu Slovu a uvádět Jej v život. To je křesťanský život, nic víc. Prostý, jednoduchý. Možná jsme jej učinili trochu obtížným spoustou vysvětlování, kterému nikdo nerozumí. Křesťanský život však znamená: naslouchat Božímu Slovu a praktikovat Jej.

Proto, jak popisuje dnešní úryvek z Lukášova evangelia, „odpověděl Ježíš těm, kdo mu poukazovali na jeho matku a příbuzné, že »moje matka a moji příbuzní jsou ti, kdo slyší a plní Boží slovo«. A ke slyšení Slova Božího, Slova Ježíšova – pokračoval papež – stačí otevřít Bibli, evangelium. Tyto stránky je však zapotřebí nikoli číst, ale naslouchat jim, a to znamená – dodal – říci si k tomu, co jsem přečetl: »Co mi to říká, co to říká mému srdci? Co mi říká Bůh tímto slovem?« - A náš život se změní.“

Pokaždé, když toto učiníme, - tedy otevřeme evangelium, čteme nějakou pasáž a řekneme si »tímto ke mně mluví Bůh. Říká mi něco?«, a když říká tak, »co?« - nasloucháme Božímu Slovu, nasloucháme ušima a nasloucháme srdcem, otevíráme srdce Božímu Slovu. Ježíšovi nepřátelé naslouchali Jeho Slovu. Byli Mu však nablízku, protože chtěli nalézt nějaké Jeho pochybení a přivést Ježíše ke klopýtnutí, aby přišel o autoritu. Nikdy se neptali: »Co mi tímto slovem říká Bůh?« A Bůh nepromlouvá jenom ke všem. Ano, promlouvá ke všem, ale také ke každému z nás. Evangelium bylo napsáno pro každého z nás.

Jistě – pokračoval papež František – „uvádět potom do života to, co jsme slyšeli, není snadné, protože je snadnější žít si v klidu a nestarat o nároky Božího Slova. A konkrétními ukazateli takového jednání jsou přikázání a blahoslavenství. Přitom je však vždycky zapotřebí – pokračoval papež – počítat s Ježíšovou pomocí. I tehdy, kdy naše srdce naslouchá, ale tváří se, že nechápe. Ježíš – dodal papež - je milosrdný, odpouští všem a čeká na všechny, protože je trpělivý.“

Ježíš přijímá všechny, včetně těch, kteří si přijdou vyslechnout Boží Slovo a potom jej zrazují. Pomysleme na Jidáše. »Příteli« - říká mu Ježíš ve chvíli, kdy jej Jidáš zrazuje. Pán ustavičně rozsévá své Slovo, žádá jenom otevřené srdce, které Jej slyší, a dobrou vůli, která Jej plní. K tomu se hodí dnešní modlitba Žalmu (Žl 119,1.27.30.34.35.44): »Voď mě po stezce svých předpisů«, tedy cestou svého Slova, abych se pod tvým vedením naučil Jej uskutečňovat.

Končil papež František dnešní ranní homilii.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2021 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.