Závěrečná synodální zpráva pozměnila zmínky o homosexualitě

18.10.2014 

Mimořádné zasedání biskupské synody o rodině bylo dnes zakončeno všeobecným zasedáním, při jehož dopoledním jednání byl přijat text Poselství synodálních otců křesťanským rodinám (tzv. Nuntio) a byla také přednesena Synodální zpráva (tzv. Relatio synodi). O jejím přijetí se hlasovalo v podvečer. Mimořádné zasedání biskupské synody skončí slavením nedělní eucharistie na náměstí sv. Petra, při níž Petrův nástupce prohlásí blahoslaveným papeže Pavla VI.

Poselství synodálních otců určené rodinám celého světa, zvláště křesťanským bylo schváleno více než 90% většinou synodálních otců. „Manželská láska je jedním z nejkrásnějších zázraků – čteme v poselství, které „děkuje rodinám za věrnost, víru, naději a lásku, které nabízejí světu.“ „Láska chce ze své podstaty trvat navždy“ – stojí v poselství. „Manželská láska se šíří plodností a rodičovstvím, což není pouhá prokreace, nýbrž dar.“

Poselství konstatuje, že manželská věrnost je dnes vystavena tvrdým zkouškám v důsledku individualismu, oslabení víry a každodenního shonu, jež nezřídka vyvolávají krize, které mohou vést k rozpadům manželství, k novým vztahům a dalším manželstvím, což z hlediska křesťanského přístupu vytváří komplikované a problematické rodinné situace.

Další bolesti představují nemoci, postižené děti, stáří a smrt blízkých, ekonomické těžkosti zapříčiněné perversními systémy „peněžního fetišismu,“ který pošlapává důstojnost člověka. Synodální otcové se obracejí k nezaměstnaným rodičům „bezmocným tváří v tvář nezbytným potřebám rodiny“ a k „mladým, kteří se mohou stát kořistí drog a kriminality“, věnují dále pozornost rodinám žijícím pod hranicí chudoby, donuceným opouštět domovy před válkou či pronásledováním kvůli svojí víře, dále „ženám, jež se staly obětí sexuálního násilí a vykořisťování“, a rovněž „nezletilým vystaveným sexuálnímu zneužívání těmi, kteří o ně měli pečovat“.

Synodální otcové se obracejí k „vládám a mezinárodním organizacím“ s důraznou výzvou, aby prosazovaly „práva rodiny“. „Církev – píše se v poselství – je stále otevřeným a pohostinným domem a neodmítá nikoho.“

V podvečer bylo v synodální aule poslední všeobecné zasedání, které mělo na programu schválení synodální zprávy, tzv. Relatio synodi, závěrečném dokumentu, který bývá vyhrazen papeži, který jej může a nemusí zveřejnit.

Ještě před schválením této synodální zprávy hovořil redaktor Vatikánského rozhlasu s jedním ze členů synodální komise připravující návrh závěrečné zprávy (relatio synodi) kardinálem Wilfrid Fox Napierem, arcibiskupem Durbanu v Jihoafrické republice, který byl do této komise dosazen papežem Františkem dodatečně po zveřejnění pondělní zprávy z diskuse (relatio post disceptationem). Kardinál Napier se nejprve vyjádřil k této zprávě z diskuse, která upoutala světová média zejména zmínkou o homosexualitě a homosexuálním soužití:

Tento dokument se nelíbil velkému množství synodálních otců. Nesouhlasili s tím, aby názor jednoho či dvou účastníků byly představeny takovým způsobem, že to vypadalo jako mínění synody. Biskupové proto byli velmi, velmi rozhořčeni. Týkalo se to dvou otázek. První byla prezentace homosexuality a homosexuálního soužití, jako by to bylo něco pozitivního. A druhá se týkala rozbitých manželství a důrazu na usnadnění přístupu ke svátostem v případě rozvedených a znovusezdaných. Rozhořčení bylo o to větší, že tyto otázky nebyly diskutovány, nikdo se synodních otců neptal, ale v médiích to bylo prezentováno jako jejich názor. To samozřejmě zabolelo. V důsledku toho hodně utrpěl duch otevřenosti a upřímnosti. Všichni se začali ptát, co se děje. A když nám bylo včera (ve čtvrtek (16.10.) oznámeno, že nebudou zveřejněny zprávy z menších diskusních skupin, opakoval se stejný dojem. První dokument byl publikován bez našeho vědomí a zprávy z menších skupin, které jsme připravili, nikoliv? Mezi otci zavládlo podezření a někteří možná i ztratili důvěru.

Právě zprávy z menších diskusních skupin, které byly nakonec z rozhodnutí synodálních otců přece zveřejněny, totiž v drtivé většině zaujaly velmi kritický postoj ke zmíněné zprávě ze všeobecné diskuse.
Jihoafrický kardinál potom mluvil o závěrečné synodální zprávě, která byla přijata dnes v podvečer:

Dosáhli jsme důležitého bodu, totiž společné vize. Společnou vizí je nezbytnost zaměřit se na hlavní problém. Odpovědět těm lidem, kteří žijí v manželství, a snažit se spolu s nimi identifikovat otázky i odpovědi na ně. Myslím, že toto je nejdůležitější aspekt celého dokumentu, totiž prezentovat poctivě a otevřeně to, co opravdu synodální otcové řekli, zejména v menších kruzích (circoli minores). Není snadné zahrnout ideje všech zúčastněných, kteří jsou různého zaměření. Ale myslím, že se nám podařilo poměrně dobře zdůraznit hlavní věci.

Říká kardinál Napier a dodává:

Ve většině manželství lidé bojují, procházejí výšinami i nížinami, upadají, povstávají a znovu se snaží. Musíme jim říci: Jsme s vámi a potřebujeme, abyste nám řekli, jak vám můžeme pomoci a podporovat vás. Myslím, že to je to, v co mnozí doufají a co od synody očekávají. Musí to být mocná a rázná podpora manželství jakožto životního stavu, ale také způsobu, jak být církví a jak být vzájemně pro druhého spásou a vykoupením. Myslím, že toto lidé očekávají a doufám, že závěrečný dokument toto všechno dokáže jasně vyjádřit.

Řekl dnes dopoledne jeden ze členů synodální komise, která připravila závěrečnou zprávu synody, tzv. relatio synodi.

Tato synodální zpráva vskutku doznala zásadních změn oproti zprávě z diskuse. Pasáž, která se v relatio post disceptationem nazývá Přijetí osob s homosexuálními sklony, byla v závěrečné zprávě nazvána: Pastorační pozornost k osobám s homosexuálními sklony.
První její odstavec (v post disceptationem č. 50) věnovaný homosexualitě byl zcela přepracován: „Některé rodiny žijí v situaci, že někdo z jejich členů má homosexuální orientaci. V této věci jsme si kladli otázku, jaká pastorační pozornost k těmto situacím je vhodná vzhledem k tomu, co učí církev: »Neexistují absolutně žádné důvody pro posuzování homosexuálních svazků tak, že by byly jakkoli podobné nebo dokonce vzdáleně analogické Božímu záměru s manželstvím a rodinou«. Nicméně muži a ženy s homosexuálními sklony mají být přijímáni s úctou a jemnocitem. »Vůči nim je třeba se vyhnout jakémukoliv náznaku nespravedlivé diskriminace« (Kongregace pro nauku víry, Úvahy ohledně návrhů na právní uznání svazků mezi homosexuálními osobami).“
Také následující odstavec z předchozí diskusní zprávy (č. 51) byl přepracován: „Je zcela nepřijatelné, aby pastýři církve byli vystavováni nátlaku v této oblasti a aby mezinárodní organizace podmiňovaly financování chudých zemí zaváděním zákonů, které ustanovují »manželství« osob téhož pohlaví.“
Třetí paragraf ze zmíněné pasáže (č.52), který stavěl do pozitivního světla soužití párů téhož pohlaví, byl odstraněn úplně.

Závěrečná relatio synodi prošla narozdíl od té předchozí - relatio post disceptationem - hlasováním v plénu synodálních otců a to tak, že o každém ze 62 odstavců závěrečné zprávy bylo hlasováno zvlášť. Rozvržení závěrečné zprávy do tří témat a podkapitol zůstalo stejné jako v předchozí zprávě z diskuse.

PLNÉ ZNĚNÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY biskupské synody je na stránkách ČBK.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.