Kde je moje vlast? V nebi či na zemi?

7.11.2014 

Také dnes existují „pohanští křesťané“, kteří „jednají jako nepřátelé Kristova kříže“ – upozornil papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Papež zdůraznil, že je nezbytné odolat pokušením zesvětštění, která nás přivádějí ke zkáze.

Slova svatého Pavla z dnešního čtení listu Filipanům (3,17-4,1) byla papeži podnětem k promluvě o dvou skupinách křesťanů, kteří existují dnes stejně jako za dob apoštola národů: křesťané prospívající ve víře a křesťané jednající jako nepřátelé Kristova kříže. „Obě dvě skupiny – řekl papež – byly v církvi, všichni společně chodili v neděli na mši, chválili Pána, říkali si křesťané. Jaký byl mezi nimi rozdíl? Nepřátelé Kristova kříže byli křesťané zesvětštělí, křesťané podle jména, kteří se vyznačovali dvěma a či třemi křesťanskými znaky. To bylo vše. Byli to pohanští křesťané! Jméno křesťanské, ale život pohanský. Jinými slovy pohané s křesťanským nátěrem jevící se jako křesťané, ale v jádru byli pohané.“

Také dnes jich existuje mnoho! Také my si musíme dávat pozor, abychom nesklouzli na tutu cestu pohanských křesťanů, tedy zdánlivých křesťanů. Pokušení zvyknout si na průměrnost, křesťanskou průměrnost vede tyto křesťany ke zkáze, protože jejich srdce zvlažní, stávají se vlažnými. A vlažným říká Pán příkrá slova: »Nejsi studený, ani horký, vyplivnu tě ze svých úst«. To je hodně silné! Jsou to nepřátelé Kristova kříže, přijímají jméno, ale nenásledují požadavky křesťanského života.

Pavel – pokračoval papež – říká o křesťanech, že »mají svou vlast v nebi« (Flp 3,20). Vlast tamtěch je pozemská. Je z tohoto světa, nikoli v nebi. Jsou občany tohoto světa. Jejich příjmení je zesvětštěné. Střezte se jich!“ František podotkl, že všichni - včetně jeho - si musíme klást otázku: „Nemám něco z nich? Nemám v sobě něco z tohoto zesvětštění? Něco z pohanství?“

Rád se chlubím? Mám rád peníze? Líbí se mi domýšlivost, pýcha? Kde mám svoje kořeny, tedy kde je má vlast? V nebi nebo na zemi? V tomto světě nebo zesvětštělém duchu? Naše vlast je v nebi, odkud očekáváme spasitele Pána Ježíše Krista. A oni? Jejich koncem bude záhuba! Nalakovaní křesťané skončí špatně... Hleďte tedy ke konci: kam tě vede občanství, které nosíš v srdci? To pozemské vede do záhuby, Kristův kříž vede na setkání s Ním.

Papež poukázal na některé znaky „srdce“, z nichž je patrné, že „sklouzává do pozemskosti, do zesvětštění. Máš-li rád peníze, lpíš-li na penězích, samolibosti a pýše, pak jdeš špatnou cestou. Pokud se však snažíš milovat Boha, sloužit druhým, jsi pokorný, mírný a sloužíš druhým, pak jdeš cestou dobrou. Tvoje občanství je správné, nebeské! To druhé tě naopak povede špatně. A Ježíš – poznamenal papež – vroucně prosil Otce, aby uchránil Jeho učedníky před duchem tohoto světa, tohoto zesvětštění, které vede do záhuby.“
Potom se papež zaměřil na podobenství o nepoctivém správci z dnešního evangelia (Lk 16,1-8), který podvádí svého pána:

Jak došel tento správce z evangelia až k tomu, že podváděl a okrádal svého pána? Ze dne na den? Nikoli! Ponenáhlu. Jednou nějaká levota tady, jindy úplatek tam, až se ponenáhlu stane zkaženým, zkorumpovaným. Cesta zesvětštění, kterou jdou nepřátelé Kristova kříže, je taková, vede do zkaženosti. A končí jako tento muž, který krade bezostyšně...

Papež se pak vrátil zpět k slovům svatého Pavla, který vybízí křesťany, aby »stáli v Pánu pevně« a „nedovolili srdci ochabnout a skončit v nicotě, ve zkaženosti. A to je milost, o niž je třeba prosit. V tom spočívá spása, tam bude přeměna a oslavení. Stůjte pevně v Pánu, v příkladu Kristova kříže, v pokoře, chudobě, mírnosti, službě druhým, adoraci a modlitbě“ – končil papež František dnešní ranní kázání v Domě sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.