Papež k lékařům: Mějte se na pozoru před těmi, kdo zacházejí s lidmi jako s pokusnými králíky

15.11.2014 

Pronikavá slova papeže Františka na obranu lidského života zazněla dnes na setkání s pěti tisíci členy Italské asociace katolických lékařů, kterým poděkoval za jejich práci a nasazení. Petrův nástupce poukázal na „falešný soucit nabízející eutanazii, interrupci a laboratorní produkci dětí“. Život - řekl papež - je „vždycky posvátný“, přičemž varoval před těmi, kteří chtějí „s lidmi zacházet jako s pokusnými králíky“.

Není pochyb, že v naší době se v důsledku vědecko-technického pokroku značně rozrostly možnosti fyzického uzdravování. Nicméně z určitého hlediska se zdá, že došlo také k umenšení schopnosti pečovat o člověka, zejména trpícího, křehkého a bezbranného. Výdobytky vědy a medicíny totiž mohou přispět ke zlepšení lidského života, jenom pokud se nevzdálí od mravního základu těchto disciplin.

Papež zdůraznil, že pozornost k lidskému životu je „pevnou součástí misijního poslání církve hlásající evangelium. Kvalita lidského života je však převážně spojována s ekonomickými možnostmi, s blahobytem, krásou a potěšeními fyzického života, přičemž se zapomíná na hlubší životní dimenze – vztahové, duchovní a náboženské“:

Ve světle víry a zdravého rozumu je lidský život vždycky posvátný a vždycky hodnotný. Neexistuje lidský život, který by byl posvátnější než jiný, stejně jako neexistuje lidský život, který by byl významnější než jiný jenom kvůli většímu množství prostředků, práv, ekonomických a sociálních příležitostí.

„Svými slovy a příkladem – řekl dále papež Italské asociaci katolických lékařů – dosvědčujete, že lidský život je vždy posvátný, hodnotný a nedotknutelný a jako takový, že si zasluhuje lásku a péči.

Dominantní myšlení nezřídka nabízí »falešný soucit«, který považuje provedení interrupce za projev pomoci a eutanazii za znamení důstojnosti, spatřuje vědecký pokrok ve »výrobě« dětí, které nepokládá za dar, nýbrž za právní nárok, a domnívá se, že zachraňuje lidské životy, když používá lidi jako pokusné králíky. Naproti tomu evangelní soucit doprovází bližního jako milosrdný samaritán, který spatřil potřebného, bylo mu jej líto, přistoupil k němu a poskytl konkrétní pomoc (srov. Lk 10,33).

Papež povzbudil lékaře v jejich poslání v každodenním kontaktu s lidským utrpením:

Věrnost evangeliu života a úcta k životu jakožto Božímu daru někdy vyžaduje odvážná rozhodnutí, která jdou proti proudu a za určitých okolností se mohou stát námitkou svědomí.

K tomu pak Svatý otec dodal spatra:

Žijeme v době experimentování se životem, špatného experimentování a „výroby“ dětí namísto jejich přijetí jakožto daru, jak jsem řekl. Toto zahrávání si s životem, před tím se mějte na pozoru, protože to je hřích proti Stvořiteli, proti Bohu Stvořiteli, který věci takto stvořil.

František se pak vrátil k problematice interrupcí a zavzpomínal, že když byl mladým knězem často slýchával námitky, které pokládaly interrupci za náboženský problém. „Nikoli – dodal – to není problém ani náboženský, ani filosofický“:

Je to problém vědecký, protože jde o lidský život, který nesmí být zmařen za účelem vyřešení problému. Někdo možná řekne: »Ale moderní myšlení přece…« - Poslyš, ve starověkém stejně jako v moderním myšlení má přece slovo »zabít« úplně stejný význam! A totéž platí pro eutanazii. Všichni víme, že na mnoha lidech je v této skartační kultuře praktikována skrytá eutanazie. Existuje však i jiná a ta spočívá v tom, že se Bohu řekne: »Já si konec život rozhodnu sám, jak já chci.« A to je hřích proti Bohu Stvořiteli. Přemýšlejte o tom.

Řekl papež František italským katolickým lékařům, jejichž Asociace oslavila v těchto dnech 70. výročí svého založení. Svatý otec jim poděkoval za jejich službu a s odkazem na patrona ošetřovatelů a nemocných v samotném závěru řekl:

Svatý Kamil de Lelis doporučoval, že nejúčinnější metoda péče o nemocné spočívá v tom, že se »do rukou vkládá víc srdce«. A to je také moje přání. Panna Maria, Salus infirmorum, ať podporuje úmysly, s nimiž se věnujete svojí činnosti. Prosím vás, abyste se za mne modlili, a ze srdce vám žehnám.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.