Římský biskup navštívil farnost sv. Josefa na Aurelii

15.12.2014 

Neděli odpoledne věnoval papež František pastorační návštěvě v římské farnosti sv. Josefa ve čtvrti Aurelia, kam přijel před 16h a kde byl vřele přijat stovkami lidí. Čtyři setkání s různými skupinami farníků: dětmi a mládeží, Romy, nemocnými a s rodinami, které letos slavili křest svého dítěte. Potom byl římský biskup věřícím k dispozici ve zpovědnici, kde uděloval svátost smíření. Jeho pastorační návštěva se skončila slavením liturgie ze třetí neděle adventní.
Na setkání s dětmi papež přiblížil, co pro něho znamená první sv. přijímání, ke kterému přistoupil 8. října roku 1944. „Pamatuji si to, jako by to bylo včera“ – řekl:

Vy, kdo přistoupíte poprvé k přijímání, pamatujte si tento den po celý život. Je to první Ježíšova návštěva u nás. On přichází jako jeden z nás a stává se pokrmem, naší potravou, aby nám dal sílu. Nezapomínejte však také na katechety. Víte, že si je stále pamatuji? A když řeholní sestra, která mne připravovala k přijímání, zemřela. Bylo to 17. října 1987, jel jsem jí na pohřeb a dlouho se tam u ní modlil, protože tato řeholnice mne přiblížila k Ježíši.

Během setkání s přibližně 40 Romy z nedalekého nomádského tábora, s nimiž je farnost v kontaktu, mluvil papež o naději, která neklame, a jejich rodinám řekl:

Kéž je ve vašich rodinách vždycky pokoj, práce a radost. Ježíšova radost a Ježíšův pokoj, abyste pokračovali v cestě. Neztrácejte naději v obtížích. Naděje neklame, protože ji dává Pán. A Pán na nás čeká vždycky. Je nám nablízku. My Jej možná nevidíme, ale On je blízko a má nás velice rád.

Nemocným František řekl, že jsou „silou církve“:

Církev by bez nemocných nemohla postupovat dál. Vy jste silou církve, vy jste síla. Pán vás chtěl navštívit touto nemocí, ale pokračujte s trpělivostí i radostí dál.

Následovalo setkání s rodinami, jejichž děti byly letos pokřtěny. Šlo celkem o 60 dětí. Papež potom asi půl hodiny uděloval svátost smíření, kterou u něho přijalo 5 věřících, a kolem 18 h zahájil mši svatou. Třetí neděle adventní, zvaná gaudete – radujte se, anticipuje Vánoční radost, která - jak řekl papež v samotném úvodu kázání – „nespočívá jenom v dobrém obědě. Co je křesťanská radost, nám církev pomáhá pochopit.“

Apoštol Pavel v listě Soluňanům říká: »Stále se radujte, bratři« (1 Sol 5,16). A jak mohu mít radost? Pavel to říká: »Bez přestání se modlete. Ve všech životních podmínkách děkujte Bohu«. Křesťanskou radost nacházíme v modlitbě, přichází z modlitby a také z díkůvzdání Bohu

Kromě modlitby a děkování za obdržené dary, vírou počínaje - dodal papež - se nám dostává radosti tím, že dosvědčujeme evangelium:

Jsme křesťané. Křesťan je od slova Kristus a Kristus znamená pomazaný. I my jsme pomazaní: Duch Hospodinův je nade mnou, protože Pán mne posvětil pomazáním. A co znamená být pomazáni? Proč jsme pomazáni? Abychom konali to, o čem mluví prorok Iziáš (61,1-2.10-11), protože jsme byli posláni hlásat zvěstovat radostnou zprávu pokorným, obvázat ty, jimž puká srdce, oznamovat svobodu. Takové je Kristovo povolání a také naše křesťanské povolání. Jít za ostatními, za těmi, kdo jsou v nouzi, jak materiální, tak duchovní. Tolik lidí zakouší úzkost z rodinných důvodů.. Máme jim přinášet pokoj, Ježíšovo pomazání, prokazovat dobro, přinášet útěchu duším.

Řekl mimo jiné papež při slavení eucharistie na návštěvě římské farnosti sv. Josefa ve čtvrti Aurelia.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.