Papež František: Humanitární a pastorační činnost se vzájemně doplňují

10.1.2015 

„Vzpomínka a naděje pro Haiti pět let po zemětřesení“ – pod tímto titulem dnes ve Vatikánu proběhl solidární den s haitskou církví. Ostrov v lednu 2010 zasáhlo zemětřesení s epicentrem poblíž hlavního města Port-au-Prince, které si vyžádalo 230 tisíc obětí, 300 tisíc zraněných a ponechalo bez přístřeší více než milion dvě stě tisíc lidí. Konferenci organizovala Papežská rada Cor Unum společně s Papežskou komisí pro Latinskou Ameriku. Jejím cílem bylo ve shodě s přáním Svatého otce upozornit na trvající důsledky přírodní katastrofy a vyjádřit haitskému národu, že mu církev i nadále stojí nablízku ve fázi obnovy. Setkání, kterého se účastnila delegace haitských biskupů, zástupci vatikánských úřadů, několika biskupských konferencí a diplomatického sboru u Svatého stolce, se rovněž stalo příležitostí k bilanci dosavadních pomocných projektů. O podpoře ze strany Papežské rady Cor Unum hovoří její sekretář, mons. Giampietro Dal Toso:

“Po první krizové pomoci Haiti navštívil předseda naší rady, kard. Sarah. Bylo to přesně rok po zemětřesení. V této souvislosti bylo zároveň ohlášeno jmenování nového biskupa Port-au-Prince, jehož předchůdce při zemětřesení zahynul. Konkrétně jsme na Haiti vystavěli dvě školy. Jednu z nich loni v listopadu otevřel kard. Sarah při své další návštěvě ostrova. Kromě konkrétních děl materiální rekonstrukce především usilujeme o směřování církve a národa v tomto období. Na mnoha úrovních jsme vícekrát zdůraznili, že nelze mluvit o pouhé opětovné výstavbě země, pokud se nemluví o obnově člověka, tedy jeho důstojnosti a možnosti poznávat evangelium. Lidská rekonstrukce je pro budoucnost Haiti zcela zásadní“.

Uvedl sekretář Papežské rady Cor Unum.
Při rekonstrukci Haiti už bylo hodně uděláno, nezakrývejme ale, že je tu ještě mnoho práce, prohlásil v úvodu své promluvy papež František, když účastníky konference přijal v Apoštolském paláci. Obnova Haiti má spočívat na trojici základů, dodal. Těmito pilíři jsou člověk, církevní společenství a místní církev.

“Člověk stojí ve středu církevního působení. Nedávno jsme slavili vánoce a právě Vtělení nám říká, nakolik je člověk pro Boha důležitý. Bůh na sebe vzal lidskou přirozenost. Naší první starostí tedy má být pomoc člověku, každému člověku, aby mohl plně lidsky žít. Obnovu země nelze uskutečnit bez obnovy člověka v jeho plnosti. To znamená zajistit, aby každý člověk měl z materiálního hlediska vše nezbytné, ale současně aby mohl žít v osobní svobodě, podle své vlastní zodpovědnosti a prožívat svůj duchovní a náboženský život.“

Lidské bytosti je vlastní transcendentní horizont, pokračoval Petrův nástupce, který církev nemůže zanedbávat. Proto si také ve fázi obnovy humanitární a pastorační činnost nekonkurují, nýbrž se vzájemně doplňují a jedna druhou potřebují. Druhým zásadním aspektem je církevní společenství, pokračoval Svatý otec. Na Haiti mezi sebou dobře spolupracovali různé církevní instituce i jednotliví věřící, poukázal.

“Láska je však ještě opravdovější a pronikavější, pokud ji prožíváme ve společenství. Společenství dosvědčuje, že láska není pouhou pomocí druhému člověku, nýbrž prostupuje celým životem a překonává veškeré bariéry individualismu, které nám brání v setkávání. Milosrdná láska je niterným životem církve a projevuje se v církevním společenství. Společenství mezi biskupy a s biskupy, kteří jsou prvními zodpovědnými za službu lásky. Společenství mezi různými charismaty a charitativními institucemi, protože nikdo z nás nepracuje sám pro sebe, nýbrž jménem Krista, který nám ukázal cestu služby. Láska, prožívaná odděleně, je protimluv! Něco takového není láska, milosrdná láska se vždy naplňuje v těle. Proto vás vyzývám, abyste posílili veškeré způsoby, které umožňují spolupráci.“

Společenství církve se promítá také do spolupráce se státními a mezinárodními institucemi, aby všichni usilovali o skutečný pokrok haitského národa, v duchu obecného dobra, podotkl dále papež František a přešel k poslednímu hledisku, kterým je život místní církve na Haiti.

“A konečně bych rád vyzdvihl důležitost místní církve, protože v ní se můžeme dotknout křesťanského prožitku. Je nutné, aby církev na Haiti byla stále živější a plodnější, aby svědčila o Kristu a přispívala k pokroku země. V této souvislosti si přeji povzbudit haitské biskupy, kněze a všechny pastorační pracovníky, aby svou horlivostí a bratrským společenstvím ve věřících opětovně podnítili snahu o křesťanskou formaci i radostnou a plodnou evangelizaci. Svědectví o evangelní lásce je účinné, pokud je neseno osobním vztahem k Ježíši v modlitbě, naslouchání Božímu slovu a přistupování ke svátostem. V tomto spočívá síla místní církve.“

Loučil se papež s účastníky konference, kterou Svatý stolec zorganizoval pět let po zemětřesení na ostrově Haiti.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2019 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.