Ať se Ježíšova žízeň stává i naší žízní

25.1.2015 

Promluva papeže Františka před Angelus, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Dnešní evangelium nám podává začátky Ježíšova kázání v Galileji. Svatý Marek zdůrazňuje, že Ježíš začal kázat, „když byl uvězněn Jan Křtitel“ (Mk 1,4). Právě ve chvíli, kdy byl prorocký hlas Křtitele, který hlásal Boží království, umlčen Herodem, vydává se Ježíš na cesty svojí země, aby všem a zvláště chudým nesl „Boží evangelium“ (ibid.). Ježíšova zvěst je podobná té Janově jen s tím rozdílem, že Ježíš už neohlašuje příchod někoho dalšího: Ježíš sám je naplněním příslibů. On sám je „dobrá zvěst“ hodná víry, přijetí a hlásání mužům a ženám všech dob, aby Mu svěřili svůj život. Ježíš Kristus osobně je Slovem, které je živé a činné v dějinách. Kdo Mu naslouchá a následuje Jej, vstupuje do Božího království.

Ježíš je naplněním božských příslibů, protože je Tím, kdo dává člověku Ducha svatého, „živou vodu“, která tiší žízeň našeho neklidného srdce, toužícího po životě, lásce, svobodě a pokoji, toužícího po Bohu. Kolikrát jen zakoušíme nebo jsme zakusili toto naše žíznící srdce! Ježíš sám to zjevil Samaritánce, kterou potkal u Jakubovy studny a které řekl: „Dej mi napít“ (Jan 4,7). Právě tato Kristova slova řečená Samaritánce, jsou tématem letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů, který se dnes končí. Dnes večer se v bazilice sv. Pavla za hradbami budu spolu s věřícími římské diecéze a s představiteli různých církví a církevních společenství intenzivně modlit za plnou jednotu všech křesťanů. Rozdělení křesťanů je nepěkné. Ježíš chce, abychom byli jednotní, abychom byli jedním jediným tělem. Naše hříchy a dějiny nás rozdělily a proto se musíme mnoho modlit, aby nás Duch svatý znovu sjednotil.<> Bůh, který se stal člověkem, si osvojil naši žízeň nejenom po vodě, ale především žízeň po plném životě svobodném od otročení zlu a smrti. Bůh svým vtělením současně vložil Svoji žízeň, protože také Bůh žízní, do srdce jednoho člověka: Ježíše Nazaretského. Bůh žízní po nás, našich srdcích, naší lásce a vložil tuto žízeň do Ježíšova srdce. V Kristově srdci se tedy setkává lidská a božská žízeň. A touha po jednotě Jeho učedníků je součástí této žízně. Vyjadřuje to v modlitbě pronesené k Otci před Umučením: „Aby všichni byli jedno“ (Jan 17,21). Ježíš chtěl jednotu všech. Ďábel, jak víme, je otcem rozdělení a tím, kdo vždycky rozděluje, neustále vede války a působí mnoho zla.

Kéž se tato Ježíšova žízeň stále více stává také naší žízní! Pokračujme proto v modlitbě a nasazení za plnou jednotu Kristových učedníků, v jistotě, že On sám je po našem boku a podporuje nás silou svého Ducha, aby tento cíl nadešel. A svěřme tuto svoji modlitbu mateřské přímluvě Panny Marie, Kristovy Matky a Matky církve, aby nás všechny sjednotila jako dobrá matka.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.