Kříže a jména mučedníků v saúdskoarabské poušti

29.1.2015 

Francouzsko- saúdskoarabská archeologická expedice odhalila ve skalách saúdskoarabské pouště doklad o živé přítomnosti křesťanů v pátém století po Kristu. Jedná se o řadu křížů vyrytých do kamene, spolu s biblickými a křesťanskými jmény. Posledně jmenovaná zřejmě patřila mučedníkům, zabitým při pronásledování v témže století, uvedl pro agenturu Asia News vedoucí archeologického výzkumu, prof. Frédéric Imbert z marseillské univerzity. Profesor Imbert svůj objev předložil na americké univerzitě v Bejrútu.

Archeologický výzkum se týkal hory Jabal Kawkab neboli Hvězdicové hory v emirátu Nadžrán na jihu Saúdské Arábie. Oblast nazývaná Bir Hima nebo Abar Hima byla známá svými prastarými studněmi a podle archeologa tudy procházely karavany z Jemenu. Nalezené kříže a nápisy označil profesor Imbert za „nejstarší arabskou knihu napsanou na kamenech pouště“ a za „stránku z dějin Arabů a křesťanství“. Francouzský archeolog tvrdí, že pouští kříže jsou nejenom jediné známé v jižní a východní Arábii, ale jsou nepochybně nejstaršími křesťanskými kříži v daném kontextu datovaném rokem 470.

Společně s kříži archeologové ve více než kilometrovém pásu odhalili jména v aramejštině, která se vztahují k období himjarovského království a pronásledování křesťanů v letech 470-475. Jména mučedníků – kupříkladu Marthad či Rabi – jsou zapsána rovněž v tzv. Knize himjarovců. Křesťanství se v Arábii začalo šířit ve čtvrtém století, avšak teprve v šestém století dorazilo do Perského zálivu, do pobřežních oblastí Jemenu a Nadžránu. Jeho nositeli byli perští misionáři Sasánovského království a syrští misionáři, kteří neuznali Chalcedonský koncil o dvojí přirozenosti Božího Syna. Dva místní biskupové, vysvěcení v letech 485 a 519, zřejmě pocházeli z Iráku a pravděpodobně patřili do tohoto společenství nestoriánské církve.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.