13.2.2015 

Ve Věčném městě okupovaném během Druhé světové války nacistickými vojsky bylo podle italského historika Renza del Felice (1929-1996) zachráněno čtyři a půl tisíce (4.447) židů na přímou i nepřímou intervenci papeže Pia XII. v různých řeholních institutech a soukromých domech ilegální katolické organizace (Storia degli ebrei in Italia sotto il fascismo, 4a ed., G.Einaudi, Torino 1988). Byl mezi nimi také římský rabín Israel Zolli (1881-1956).

Právě před sedmdesáti lety ještě za probíhající války 13. února 1945 požádal tento bývalý rabín (1940-1944) spolu s manželkou o přijetí do katolické církve po konverzi, která měla delší historii, ale vyvrcholila viděním Ježíše Krista v římské synagoze během židovského svátku Jom Kippur v září roku 1944. Zolli změnil svoje jméno. Z Israele se stal Eugenio z úcty k papeži Pacellimu. Důvod? Uznání zásluh Pia XII., který osobně zachránil mnoho židů pronásledovaných nacisty.

Byl to také tento papež, který pověřil tehdejšího rektora římského lateránského semináře dona Roberta Roncu (1901-1977), aby pomohl Zollimu čelit především materiálním těžkostem, které následovaly po jeho konverzi a dopadly těžce na celou jeho rodinu. Humanitární podpora, kterou rodině bývalého rabína poskytl tento římský kněz, je dobře zdokumentována (Giuseppe Brienza, Identita cattolica e anticomunismo nell´Italia del Dopoguerra. La figura e l´opera di mons. Roberto Ronca, D´Ettoris Editori, Crotone 2008, str. 244).

Zolli byl od 13. února roku 1945 vedením židovské obce ostrakizován. Celá rodina - manželé a dcera Miriam - byli okamžitě vypověděni z bytu v římském ghettu. Dodnes je postava Zolliho v mnoha kruzích přecházena mlčením. Když byl Israel a jeho manželka Emma Majonica, která přijala křestní jméno Maria, pokřtěni mons. Luigi Tragliou, římským vicegerentem, byl to právě zmíněný rektor římského semináře, který rodině, jež se ocitla ze dne na den doslova na dlažbě, umožnil přežít. Jméno bývalého rabína mělo být vymazáno z historie, takže autobiografie, kterou Eugenio Zolli napsal italsky v roce 1954 (Prima dell´alba. Autobiografia autorizzata, Edizioni San Paolo, Cinisello Balsamo, 2004) mohla vyjít jen ve Spojených státech amerických. V Itálii byla publikována až o padesát let později.

Mons. Ronca se den po křtu obrátil přímo na Alcida De Gasperiho, kterého požádal, „aby podpořil přání bývalého rabína Zolliho vyučovat moderní hebrejštinu na římské univerzitě (srov. Archivio Ronca „H“, list z 14. února 1945 publikován v roce 2008 in G. Brienza). Zolli samozřejmě nebyl na akademické půdě žádným nováčkem. Celý dosavadní život strávil jako profesor, nejprve na univerzitě v Padově (1918-1938) a potom na rabínské škole v Římě. Z jeho publikační činnosti stačí zmínit historicko-náboženskou studii Israel (Istituto della edizoini accademiche, Udine 1935) a esej Il Nazareno (Istituto delle Edizioni Accademiche, Udine 1938). Není proto náhodou, že mu bylo od roku 1946 svěřeno místo vyučujícího po-biblické hebrejštiny a literatury a aramejské literatury na Papežském biblickém institutu v Římě.

Několik dní po svém křtu nalez Israel, pokřtěný jako Eugenio, dočasný příbytek na Papežské univerzitě Gregoriána díky tehdejšímu rektorovi, italskému jezuitovi Paolo Dezzovi (1901-1999). Patrně zásahem také tohoto pozdějšího kardinála se začal o osudy tohoto konvertity zajímat De Gasperi. Italský ministerský předseda se zasadil o to, aby bývalému rabínovi byla na univerzitě La Sapienza svěřena katedra epigrafie a semitských dějin a zároveň výuka hebrejštiny a semitských jazyků na fakultě literatury. O. Paolo Dezza, který v počátkem 80. let publikoval článek o Eugeniovi Zollim (Eugenio Zolli: da Gran rabino a testimone di Cristo (1881-1956), in La Civilta Cattolica, quad. 3136, anno 132, Řím 21 února 1981, str. 340-349), zmiňuje pikantní historku, kdy bývalého rabína navštívili v Římě američtí židé a nabízeli mu libovolně vysokou peněžní sumu, pokud by se vrátil k židovství. Podobnému tlaku byl Eugenio Zolli vystaven ještě jednou, když mu tentokrát skupinka protestantů nabízela peněžní obnos za sepsání studie, která by dokázala nepravost zmínek o Petrovském primátu v Písmu (Judith Cabaud, Il rabbino che si arrese a Cristo. La storia di Eugenio Zolli, rabino capo a Roma durante la seconda guerra mondiale. Edizioni San Paolo, Cinisello Balsamo, 2022, str. 97). Všem těmto „velkorysým“ nabídkám bývalý rabín odolal, ale ten večer, kdy přijal svátost křtu, neměl kde a za co povečeřet.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.