9.4.2015 

Papež František sice nepoužil slovo “genocida”, avšak navzdory tomu dnes dopoledne před patriarchální synodou arménsko-katolické církve vyslovil hlubokou vzpomínku na utrpení arménského národa před rovnou stovkou let. Na tento úmysl bude římský biskup v neděli sloužit mši svatou pro věřící arménského obřadu, které se zúčastní arménský prezident Serž Sarkisjan a nejvyšší představitelé arménské apoštolské církve, katholikos všech Arménů, Karekin II., a katholikos Kilikie, Aram I.

”Budeme se přimlouvat za zemřelé syny a dcery vašeho milovaného lidu, kteří před sto lety padli za oběť. Budeme vzývat Boží milosrdenství, abychom s jeho pomocí, v lásce k pravdě a spravedlnosti, zacelili každou ránu. A také aby nám pomohlo uspíšit konkrétní gesta smíření a pokoje mezi národy, které dosud nedokáží dospět k rozumnému konsensu při výkladu těchto smutných událostí.”

Komentoval papež silně odlišné názory na pojímání arménské genocidy v Turecku a jiných zemích. S hořkostí se pak zmínil o nemnoha územích, která před sto lety byla jistým útočištěm pro nevelký počet přeživších. Patřilo k nim také Aleppo, kterému nyní hrozí, že jej křesťané, a to nejenom arménští, zcela opustí, dodal Svatý otec.

”Váš národ, který podle tradice jako první roku 301 konvertoval ke křesťanství, má dvoutisícileté dějiny a uchovává obdivuhodné duchovní a kulturní bohatství, k němuž se pojí schopnost opětovně povstat po mnoha pronásledováních a zkouškách, kterým byl vystaven. Vyzývám vás, abyste byli stále vděční Pánu za to, že vás uschopnil k věrnosti Sobě i v těch nejtěžších časech. Kromě toho je důležité, abyste od Boha žádali dar moudrosti srdce. Vzpomínka na sté výročí obětí nás staví před temnoty, které halí mysterium iniquitatis.”

Toto tajemství zla a špatnosti je podle Františka možné chápat pouze následovně:

”Jak říká evangelium, v nitru lidského srdce se mohou rozpoutat nejtemnější síly, které jsou schopny dospět k tomu, že systematicky programují bratrovu zkázu, považují jej za nepřítele, protivníka, či dokonce jedince zbaveného lidské důstojnosti. Avšak věřící člověk, který si klade otázky o zlu, jehož se lidé dopouštějí, je zároveň uváděn do tajemství účasti na vykupitelském Umučení. Nemálo synů a dcer arménského národa bylo schopno pronášet Kristovo jméno až do prolití krve nebo až do smrti vyčerpáním při nekonečném exodu, ke kterému byli donuceni.”

Papežova interpretace prvního nedozírného masakru dvacátého století tak odhlíží od politických výkladů.

”Protrpěné stránky dějin vašeho lidu jsou v určitém smyslu pokračováním Kristova utrpení, avšak na každou z nich byl vložen zárodek jeho Zmrtvýchvstání. Kéž jako pastýři nikdy neochabujete v tom, abyste svůj lid vychovávali k výkladu skutečnosti z nového pohledu. Takto budete moci každý den vyslovit: Můj národ není jenom lidem trpícím v Kristu, nýbrž především národem těch, kdo byli v Kristu vzkříšeni. Je proto důležité vzpomínat na minulost, abychom z ní čerpali novou mízu, která by sytila současné radostné hlásání evangelia a svědectví o milosrdné lásce.

V závěru své promluvy se Petrův nástupce zmínil o svém předchůdci Benediktu XV., který intervenoval u tureckého sultána Mehmeta V. a požadoval ukončení masakru Arménů.

”Tento papež byl velkým přítelem křesťanského východu. Založil Kongregaci pro východní církve a Papežský východní institut a roku 1920 zapsal sv. Efréma Syrského mezi učitele církve. Těší mne, že naše setkání probíhá v předvečer obdobného gesta, které v neděli s radostí vykonám s významnou postavou sv. Řehoře z Nareku. Jeho přímluvě svěřuji zejména ekumenický dialog mezi arménsko-katolickou a arménsko-apoštolskou církví, které jsou pamětlivy toho, že dnes stejně jako před sto lety skrze mučednictví a pronásledování uskutečňují “ekumenismus krve”.

Patriarcha arménské katolické církve Nerses Bedros XIX. označil prohlášení sv. Řehoře z Nareku církevním učitelem za “zcela nečekanou zprávu, která historickému výročí arménské genocidy dodává mimořádný náboženský a národní význam”.

”Svatý Řehoř z Nareku, který žil v letech 950 až 1005, je nejuctívanějším a nejčtenějším arménským světcem. Jeho modlitební knihu, zvanou “Kniha nářků”, uchovává každá arménská rodina ihned vedle evangelia. (…) Jeho 44 děl bylo přeloženo téměř do všech jazyků, aby se mnozí křesťané v celém světě blíže seznámili s učením a zbožností tohoto významného teologa, básníka a mystika.”

Uvedl na dnešní dopolední audienci katolický arménský patriarcha.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.