Rádio Vaticana

Proč se Ježíš označil za Dobrého pastýře

26.4.2015

Papež František před Regina Caeli, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Tato čtvrtá neděle velikonoční zvaná neděle Dobrého pastýře nás každoročně vybízí, abychom znovu a se stále novým úžasem objevovali tuto definici, kterou dal Ježíš sám Sobě, a interpretovali ji ve světle Jeho umučení, smrti a vzkříšení. „Dobrý pastýř dává za ovce svůj život“ (Jan 10,11). Tato slova se plně uskutečnila, když Kristus svobodně splnil Otcovu vůli a obětoval se na Kříži. Pak se stává naprosto zřejmým, proč je „dobrým pastýřem“: dává svůj život. Daroval svůj život v oběť za nás všechny: za tebe, za mne, za všechny. Proto je Dobrým pastýřem!

Kristus je pravý pastýř, který je nejvznešenějším vzorem lásky ke stádci. Svobodně disponuje vlastním životem, nemůže mu ho nikdo vzít (Jan 10,18), nýbrž sám jej dává za ovce (Jan 10,17). V otevřeném protikladu k falešným pastýřům se Ježíš prezentuje jako pravý a jediný pastýř lidu. Špatný pastýř myslí na sebe a ovce využívá; dobrý pastýř myslí na ovce a daruje sebe samého. Na rozdíl od těch, co jsou najati za mzdu, Kristus je pečlivým pastýřem, který se účastní života svého stádce, nemá jiný zájem a nemá jinou ambici než vést, živit a chránit svoje ovce. A to všechno za tu nejvyšší cenu, kterou je obětování vlastního života.

V postavě Dobrého pastýře Ježíše spatřujeme Prozřetelnost Boha, Jeho otcovskou péči o každého z nás. Nikdy nás nenechává samotné! Důsledkem takovéhoto patření na dobrého a pravého pastýře Ježíše je pohnuté zvolání, které podává druhé čtení dnešní liturgie: „Hleďte, jak velikou lásku nám Otec projevil…“ (1 Jan 3,1). Vskutku, je to zaskakující a tajemná láska, protože tím, že nám Otec dal Ježíše jako pastýře, který za nás dává život, dal nám všechno to největší a nejcennější, co nám mohl dát! Je to nejvznešenější a nejryzejší láska, protože není motivována žádnou nezbytností, žádným kalkulem, ani žádným zištným přáním. Tváří v tvář takové Boží lásce zakoušíme nezměrnou radost a otevíráme se vděčnosti za to, čeho se nám zdarma dostalo.

Rozjímat a děkovat však nestačí. Je třeba Dobrého pastýře následovat. Týká se to zvláště těch, kdo mají v církvi poslání řídit – kněží, biskupů, papežů - a kteří jsou povoláni osvojit si nikoli mentalitu manažerů, nýbrž služebníků a napodobovat Ježíše, který se zřekl sebe sama a spasil nás svým milosrdenstvím. K tomuto pastýřskému životnímu stylu Dobrého pastýře jsou povoláni také noví kněží římské diecéze, kterým jsem s potěšením dnes dopoledne ve Svatopetrské bazilice udělil kněžské svěcení.

Dva z nich nyní přistoupí k oknu, aby vám poděkovali za vaše modlitby a pozdravili vás..
(- řekl papež, k němuž přistoupili dva novokněží. Všichni společně pak na závěr věřícím požehnali)
Kéž nejsvětější Maria vyprosí mně, biskupům a kněžím celého světa milost sloužit svatému Božímu lidu radostným hlásáním evangelia, procítěným slavením svátostí a trpělivým a mírným pastoračním vedením.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV