Kardinál Tauran: křesťansko-islámský dialog života v médiích nemá prostor

19.5.2015 

Je nutné odolávat pokušení, které nás vede ke střetu s islamistickým extrémismem, a zároveň pokračovat v dialogu a bratrství. Na druhé straně je nezbytné, aby muslimové podrobili své posvátné texty historické kritice. Těmito slovy komentuje kard. Jean-Louis Tauran, předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog, právě ukončené švýcarské setkání delegátů evropských biskupských konferencí o dialogu s islámem.

”Shodli jsem se na tom, že se dnes situace mezináboženského dialogu změnila a je podmíněna děním na Blízkém východě, existencí Islámského státu a chalífátu. Konstatovali jsem radikalizaci muslimů, zejména mladých lidí. Neregulérní imigrace přispěla k velkému přílivu muslimů na evropský kontinent, který neustále pokračuje. Všichni účastníci setkání vyjádřili překvapení nad tím, že mnozí muslimové, narození v Evropě, takříkajíc “konvertují” k džihádistickému extrémismu. Co to znamená a proč tyto mladé lidi Islámský stát tolik láká? Domnívám se, že je to výraz frustrace, chybějící perspektivy. Tyto mladé lidi zjevně přitahují peníze, které jim zmíněná organizace nabízí, ale také jsou přitahováni určitou životní motivací. Proto věřím, že bychom měli navrátit smysl osobnímu a společenskému životu. Je neomluvitelné, že se někteří muslimové odvolávají na náboženství, aby ospravedlnili své ohavné činy. Něco takového je neospravedlnitelné!!

Pozorujete, že by muslimská komunita nějak pokročila v reinterpretaci Koránu?

”Ano! Je to cosi velmi nenápadného, jakési chvění…Ale skutečně potkáváme stále více mladých lidí – zejména mladých muslimů, kteří mají přístup ke kultuře a univerzitě – kteří si kladou otázku historické kritiky.”

Opakovaně jste vyslovil, že podstatnou roli v mezináboženském dialogu hraje vzdělání…

”Jistě, vzdělání je zcela zásadní a zejména naléhám na výuku historie. Klíčem k současné krizi je škola a univerzita, které nám ji pomohou překonat. Nemyslím si, že terorismus zvítězí, ale jeho účinky a důsledky ještě budou mít dlouhé trvání. Proto je nutné dodat našim občanům naději a smysl života. Tento cíl bychom měli všichni sdílet.”

Prohlásil jste, že pokračování dialogu i v čase pronásledování je znamením naděje. V jakém smyslu?

”V tom smyslu, že existují mladí lidé, kteří jsou schopni položit svůj život za víru, žijí svou víru důsledně a jsou s to svědčit o pravdě”.

Dialog je dnes nutnější než kdykoli předtím, řekl jste dále, protože jedině dialog zabrání radikalizaci a střetu s muslimskou komunitou.

”Přijetím dialogu se otevírá cesta ke konfrontaci a zesiluje vůle k dialogu. Velkým pokušením však zůstává ghetizace. Přetrvává tu velký problémy a otázka, jak sloučit muslimskou existenci a evropanství.”

Co může církev nabídnout, aby odolala pokušení tohoto diskrimačního diskursu?

”Ježíšova slova milosrdné lásky a bratrství. Nemůžeme být křesťany a setrvávat zavření v kostele. Jak často říká papež, je nutné vyjít ven. Dostali jsme milost, že prožíváme různost v jednotě, a něco takového musíme zpřístupnit všem. Je nutné se na sebe navzájem podívat a jeden druhému naslouchat. Snažit se společně budovat zemi, kde různost znamená bohatství.”

Co od církve požadují vaši muslimští partneři v dialogu?

”Jak víte, naši muslimští partneři se jeden od druhého značně liší…Ve Švýcarsku jsme se setkali s akademiky, se kterými je velice snadné rozmlouvat. Myslím, že si velice váží toho, co děláme na rovině vzdělání a výchovy ve školách a univerzitách. Kupříkladu považuji za mimořádnou skutečnost, že dominikáni před dvěma lety v Bagdádu vprostřed války založili institut sociálních věd. Stejně tak jsou v Bagdádu muslimské rodiny, které už více než rok hostí křesťanské rodiny uprchlíků…To jsou krásné a pozitivní věci. Je důležité, aby probíhal tento dialog života a je třeba o něm mluvit.”

Dělají to sdělovací prostředky?

”Ne, bohužel ne.”

Říká předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2020 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.