Eucharistie umožňuje tvořit jednotu a uvědomovat si křesťanskou důstojnost

4.6.2015 

Homilie papeže Františka na Boží Tělo, baz. sv. Jana na Lateránu

Na Poslední večeři daroval Ježíš svoje Tělo a Krev v chlebu a vínu, aby nám zanechal památku svojí oběti a nekonečné lásky. V tomto „viatiku“ plném milosti mají učedníci všechno, co je nutné na cestu dějinami a pro šíření Božího království. Světlem a silou je pro ně dar, kterým dal Ježíš sebe sama, když se dobrovolně obětoval na kříži. A tento chléb života se dostal až k nám! Nikdy nepomine úžas církve před touto skutečností. Úžas, který nepřetržitě živí kontemplaci, adoraci a paměť. Dokládá to krásný text dnešní liturgie, responsorium druhého čtení z modlitby breviáře: „Tento chléb, to je tělo, které viselo na kříži; tento kalich, to je krev, která vytékala z boku. Vezměte a jezte tělo Kristovo; vezměte a pijte krev Kristovu. Jste Kristovy údy. Abyste nepřestávali tvořit jednotu, jezte pokrm, který vás vzájemně spojuje; abyste si byli vědomi, jakou máte cenu, pijte nápoj, kterým bylo zaplaceno vaše vykoupení.

Dnes existuje určité nebezpečí, jakási hrozba, totiž znamená přestat tvořit jednotu a nebýt si vědomi, jakou máme cenu?

Netvoříme jednotu, když se nepoddáváme Pánovu Slovu, nežijeme bratrství mezi sebou, soupeříme o první místa, nenacházíme odvahu dosvědčovat lásku a nejsme schopni nabízet naději. Tak se rozpadá jednota. Eucharistie nám umožňuje tvořit jednotu, protože je poutem jednoty, naplněním Smlouvy, živoucím znamením lásky Krista, který se ponížil a zmařil, abychom zůstávali sjednoceni. Účastí na eucharistii a jejím přijímáním jsme na cestě, která nepřipouští rozdělení. Kristus přítomný mezi námi ve znamení chleba a vína žádá, aby síla lásky překonávala každou roztržku a zároveň poskytovala společenství chudým, oporu slabému, bratrskou pozornost vůči těm, kdo namáhavě nesou tíhu každodenního života a jsou v nebezpečí, že ztratí víru.

A potom další slovo. Co znamená nebýt si vědomi, jakou máme cenu, tedy rozředit svoji křesťanskou důstojnost? Znamená to nechat se nahlodat idolatriemi naší doby: zdáním, konzumem, svým já, které je středem všeho, ale také soupeřením, arogancí jakožto vítězným postojem, nepřipouštěním si vlastní chyby nebo potřeby. Tím vším se znehodnocujeme, stáváme se průměrnými, vlažnými a mdlými křesťany, pohany.

Ježíš prolil svoji Krev jako drahocennost a očistnou lázeň, abychom byli obmyti ze všech hříchů. Hleďme na Něho, abychom si byli vědomi, jakou máme cenu, čerpejme z Jeho zdroje, abychom byli chráněni před zkažeností. Pak zakusíme milost proměnění: zůstaneme navždy ubohými hříšníky, ale Kristova Krev nás osvobodí od našich hříchů a vrátí nám naši důstojnost. Osvobodí nás od zkaženosti. Bez naší zásluhy a s upřímnou pokorou budeme moci přinášet bratřím lásku našeho Pána a Spasitele. Budeme Jeho očima, které hledají Zachea a Magdalénu; budeme Jeho rukama, které jsou oporou nemocným na těle i na duši; budeme Jeho srdcem milujícím ty, kteří potřebují smíření, milosrdenství a porozumění.

Eucharistie tak aktualizuje Smlouvu, která nás posvěcuje, očišťuje a sjednocuje v podivuhodném společenství s Bohem. Tak se učíme, že eucharistie není odměnou pro ty, kdo jsou dobří, ale silou pro slabé, pro hříšníky. Je odpuštěním, viatikem, které nám pomáhá jít, putovat.

Dnes na slavnost Božího Těla se radujeme z toho, že toto tajemství nejenom celebrujeme, ale také chválíme a opěvujeme v ulicích svého města. Kéž procesí, do něhož se zapojíme po této mši, vyjádří naši vděčnost za celou tu cestu, kterou nám Bůh umožnil projít pouští našich ubohostí, aby nás vyvedl ze servilnosti a sytil svojí Láskou skrze svátost svého Těla a Krve.
Za chvíli, až půjdeme ulicemi, vnímejme to společenství, které nás spojuje s mnohými bratry a sestrami, kteří nemají svobodu vyjadřovat svoji víru v Pána Ježíše. Vnímejme, že s nimi tvoříme jednotu: zpívejme s nimi, chvalme spolu s nimi, klaňme se spolu s nimi. A ve svém srdci ctěme ony bratry a sestry, po kterých byla žádána oběť života za věrnost Kristu. Jejich krev smíšená s tou Pánovou ať je zárukou pokoje a smíření pro celý svět.
A proto nezapomínat: „Abyste nepřestávali tvořit jednotu, jezte pokrm, který vás vzájemně spojuje; abyste si byli vědomi, jakou máte cenu, pijte nápoj, kterým bylo zaplaceno vaše vykoupení“.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2020 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.