Rádio Vaticana

Papež kázal o tom, jak a čím obohacuje chudoba

16.6.2015

Když se z evangelia odejme chudoba, přestane se chápat Ježíšovo poselství – konstatoval papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Papež se ohradil proti tomu, aby kněží a biskupové, kteří mluví o chudých, byli označováni za „komunisty“.

Svatý Pavel uspořádal v Korintské církvi sbírku pro jeruzalémskou církev, která se ocitla v nouzi. Dnešní první čtení (2 Kor 8,1-9) zmiňuje tuto skutečnost, a papež František ve svojí homilii mluvil o „teologii chudoby“. Nejprve předeslal, že dnes samo „slovo chudoba uvádí vždycky do rozpaků“. Často – poznamenal František - lze zaslechnout povzdech: „Tamten kněz mluví příliš o chudobě, tamten biskup pořád mluví o chudobě, tento křesťan či řeholnice mluví jenom o chudobě... Nejsou oni tak trochu komunisté?“ – vznesl papež řečnickou otázku a pokračoval: „Chudoba je středem evangelia. Kdybychom evangeliu odňali chudobu, nic by z Ježíšova poselství nebylo pochopitelné.

Svatý Pavel, když mluví k církvi v Korintu, zmiňuje její pravé bohatství: »vynikáte po každé stránce: ve víře i ve slově, v poznání, ve vší horlivosti a lásce, kterou jste od nás přijali«. Apoštol národů pak poznamenává: »jako tedy vynikáte v tomto, tak se vyznamenejte i v díle lásky«, čímž má na mysli onu sbírku.“

„Když jste tolik bohatí v srdci, bohatí horlivostí, láskou, Božím Slovem, poznáním Boha, nechte toto bohatství sáhnout do kapes. To je zlaté pravidlo. Když víra nesahá do kapes, není opravdová. Je to zlaté pravidlo, které zde podává svatý Pavel: »Vynikáte v mnoha věcech, nyní se vyznamenejte i v tomto velkodušném díle«. Mezi bohatstvím a chudobou je protiklad. Jeruzalémská církev je chudá, má ekonomické těžkosti, ale je bohatá, protože má poklad evangelní zvěsti. A tato chudá Jeruzalémská církev dala církvi v Korintu zbohatnout evangelní zvěstí, dala jí bohatství evangelia.“

Vy, kdo jste bohatí – parafrázoval dále papež svatého Pavla – kdo jste bohatí ekonomicky a v mnohém jiném, byli jste bez evangelia chudí, ale obohatili jste Jeruzalémskou církev rozšířením Božího lidu. Z chudoby vychází bohatství – dodal František. - Je to vzájemná výměna. To je základ teologie chudoby. Ježíš Kristus, bohatý Božím bohatstvím, se stal chudým, snížil se k nám. A odtud plyne smysl prvního blahoslavenství o chudých v duchu: být chudým znamená nechat se obohatit chudobou Krista a nechtít bohatnout jiným bohatstvím, které není Kristovo.“

„Když poskytujeme pomoc chudým, neprokazujeme křesťanské dobročinné skutky. Dobročinné skutky jsou dobré a lidské, ale není to ta křesťanská chudoba, kterou chce Pavel a o které káže. Křesťanská chudoba spočívá v tom, že dávám ze svého a ne z nadbytku, dávám z toho, co je nezbytné, protože vím, že chudý mne obohatí. A proč mne obohacuje? Protože Ježíš řekl, že On sám je tím chudým.“

Když se něčeho zřeknu - řekl dále papež - ale „nejenom ze svého nadbytku, abych dal chudému, chudé komunitě, obohatí mne to. Jedná ve mně Ježíš, když tak jednám. A Ježíš jedná v chudém, aby mne obohatil, když takto jednám.“

„To je teologie chudoby, protože chudoba je středem evangelia; není to ideologie. Je to právě toto tajemství. Tajemství Krista, který se snížil, ponížil a zchudnul, aby nás obohatil. Tak je pochopitelné, proč je blahoslavenství chudých v duchu první. Být chudým v duchu znamená jít touto Pánovou cestou. Chudobou Pána, který se snižuje také nyní, když se pro nás stává chlebem v této oběti. Stále se snižuje v dějinách církve, v památce svého umučení, v památce svého ponížení, v památce svého snížení, v památce svojí chudoby, a tímto chlebem nás obohacuje.“

Končil papež František ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser