Papež kázal o tom, jak se ze slabosti může stát pevnost

18.6.2015 

Křesťan si má uvědomovat, že bez Boží pomoci, nemůže kráčet životem. Konstatoval to papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Svatý otec zdůraznil, že se můžeme jen dobře modlit, abychom byli schopni odpouštět a chovat v srdci pokoj.

Slabost, modlitba, odpuštění - tři klíčová slova homilie Petrova nástupce, který nejprve poukázal na slabost, kterou „v sobě všichni nosíme po zranění prvotním hříchem. Jsme slabí – řekl – sklouzáváme do hříchů a nemůžeme jít vpřed bez Pánovy pomoci.

Kdo si myslí, že je silný, že je schopný zvládat vše sám, je přinejmenším naivní, a nakonec bude poražen spoustou svých slabostí, které si v sobě nese. Slabost nás umí přimět, abychom prosili Boha o pomoc, poněvadž »bez Tebe lidská slabost nic nezmůže«, jak jsme se modlili na začátku mše. Jediný krok nemůžeme v křesťanském životě učinit bez Pánovy pomoci, protože jsme slabí. A kdo stojí, ať dává pozor, aby nepadl, protože je slabý.

Jsme slabí také ve víře – pokračoval papež. „Všichni máme víru, všichni chceme v křesťanském životě postupovat, ale nejsme-li si vědomi svojí slabosti, budeme poraženi. Proto je tak krásná ona vstupní modlitba z dnešní liturgie.“

Papež pak zaměřil pozornost k modlitbě. „Ježíš nás učí se modlit – řekl s odkazem na dnešní evangelium (Mt 6,7-15), nikoli však »jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství slov«.“ František v této souvislosti připomněl Samuelovu matku, která prosila Pána o milost dítěte, modlila se a sotva pohybovala rty (1 Sam 1,13). Kněz Eli, který u toho byl, ji pozoroval a byl přesvědčen, že je opilá, a napomenul ji.“

Jenom pohybovala rty, protože nedokázala mluvit.. Prosila o dítě. Taková je modlitba před Pánem. A poněvadž víme, že On je dobrý, ví o nás všechno a ví, co potřebujeme, začínáme ji slovem »Otče«, jež je zajisté slovem lidským a dává nám život, ale jenom v modlitbě ho můžeme říci v síle Ducha svatého.

„Začínejme modlitbu silou Ducha, který prosí v nás – vybízel dále papež. Takto se modleme, jednoduše. S otevřeným srdcem v přítomnosti Boha, který je Otcem a ví, co potřebujeme dříve než si o to řekneme.“

Papež nakonec obrátil pozornost k odpuštění a poznamenal, jak Ježíš poté co učedníky naučil modlitbu Otče náš, ještě „dodatečně zdůraznil“, že pokud neodpustí viny druhým, ani Otec jim neodpustí:

Můžeme se dobře modlit a říkat Bohu Otče jedině tehdy, pokud je naše srdce v pokoji s ostatními, s bratry. Někdo řekne: »Ale otče, mně tamten udělal toto a tenhle tamto..« - Odpusť. Odpusť jako ti odpustí Bůh. A tak se ze slabosti, která je v nás, s pomocí Boží v modlitbě stává pevnost, protože odpuštění je obrovská pevnost. Je třeba, abychom měli sílu k odpuštění, ale tato pevnost je milost, kterou musíme dostat od Pána, protože jsme slabí.

Končil papež František dnešní ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.