Papež František v Turíně - 2. den

22.6.2015 

V pondělí dopoledne uskutečnil papež historickou návštěvu chrámu evangelické valdenské církve v Turíně. Římský biskup tak vůbec poprvé vstoupil na půdu tohoto nejstaršího protestantského církevního společenství, které vzniklo ve 13. století. Dnes existuje na území Itálie a Švýcarska, kde k němu patří necelých třicet tisíc lidí. Další asi 30 tisíc jich žije v zámoří, na území Uruguaye a Argentiny. Právě tam, v Rio della Plata, se nimi seznámil Jorge Mario Bergoglio a mnoho dobrého se od nich naučil, jak připomněl ve své dnešní promluvě k několika stovkám věřících tohoto evangelického společenství shromážděných v nejstarším valdenském chrámu na území Evropy. Kostel byl postaven v roce 1848, kdy se tomuto společenství dostalo státního souhlasu od tehdejšího sardinsko-piemontského krále Karla Alberta.

Významný krok vpřed v ekumenickém soužití učinil Petrův nástupce svojí dnešní návštěvou:

Za katolickou církev vás prosím o odpuštění za nekřesťanské, ba nelidské postoje a jednání, kterých jsme se v dějinách proti vám dopustili. Ve jménu Pána Ježíše Krista, odpusťte nám.

Jsme však hluboce vděčni Pánu – pokračoval papež František – protože můžeme konstatovat, že vztahy mezi katolíky a valdenskými se dnes stále více zakládají na vzájemném respektu a bratrské lásce. Není málo příležitostí, jež přispěly k upevnění těchto vztahů. Papež zmínil zvláště vydání ekumenické Bible v italském jazyce a kontakty mezi turínskou diecézí a valdenským společenstvím.

Další oblastí, kde můžeme spolupracovat ve stále větší jednotě je služba lidstvu, které trpí: chudým, nemocným a migrantům, pokračoval papež, který zde výslovně navázal na předcházející promluvu valdenského pastora Eugenia Bernardiniho.

Osvobozující dílo milosti v každém z nás vyžaduje, abychom dosvědčovali milosrdnou tvář Boha, který pečuje o všechny, zejména o ty, kteří jsou v nouzi. Přednost dávaná chudým, posledním a těm, které společnost vylučuje, dosahuje až k samotnému srdci Boha, který se stal chudým, aby nás obohatil svojí chudobou (2 Kor 8,9), a více nás tak navzájem sbližuje. Rozdíly o důležitých antropologických a etických otázkách, které nadále trvají mezi katolíky a valdenskými, ať nám nebrání nacházet formy spolupráce v jiných oblastech.. Budeme-li kráčet společně Pán nám pomůže žít v tom společenství, které předchází každý rozpor.

Papež František v závěru poděkoval za dnešní setkání, o kterém doufá – jak řekl - že potvrdí nový způsob přebývání jedněch s druhými.
„Hleďme prvně na velikost naší společné víry našeho života v Kristu a v Duchu svatém – pokračoval papež - a teprve potom na dosud existující rozdíly. Ujišťuji vás svou vzpomínkou v modlitbě a prosím vás modlete se za mě. Mám toho zapotřebí. Pán ať nám všem udělí svoje milosrdenství a svůj pokoj,“
končil papež František svoji promluvu v chrámu evangelické valdenské církve v Turíně.

Z chrámu valdenské církve se papež vrátil na turínské arcibiskupství, kde se v soukromí setkal se svými příbuznými. Pro šest bratranců s rodinami, celkově tedy zhruba třicet lidí, papež slavil mši svatou v kapli arcibiskupství a poté s nimi poobědval. „Vrátil jsem se domů“, zhodnotil Svatý otec toto rodinné setkání. Před odjezdem z arcibiskupství se ještě uskutečnilo několik soukromých audiencí – pro organizátory pastorační cesty a výstavu Turínského plátna, pro skupinu asi dvaceti uprchlíků z Afriky a Gruzie a pro syna posledního italského krále, Viktora Emanuela Savojského s rodinou. Dvoudenní pastorační cesta do Turína se uzavřela v 18,30 na římské letišti Ciampino, odkud se papež odebral do Vatikánu.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.