Papež František v Paraguay - 3. den

13.7.2015 

Dnes v půl druhé odpoledne po téměř třináctihodinovém letu dosedl speciál italských aerolinek na římské letiště Ciampino. Modlitba před mariánským obrazem Salus Populi romani v bazilice Panny Marie Větší pak zakončila osmidenní apoštolskou cestu, 146. v moderních papežských dějinách, během které Svatý otec František navštívil tři jihoamerické národy a církve – v Ekvádoru, Bolívii a Paraguay. Během letu se konala palubní tisková konference, jejíž obsah vám přiblížíme v zítřejším vysílání. Nyní se však ještě vraťme k nedělnímu závěrečnému programu paraguayské etapy, který se vzhledem k šestihodinovému časovému posunu odehrával v našich nočních hodinách. Po soukromém obědě s dvaadvaceti paraguayskými biskupy v budově apoštolské nunciatury v Asunciónu se František odebral na nábřežní prostranství u řeky Paraguay, zvané Costanera a nacházející se nedaleko prezidentského paláce, kde jej očekávalo na dvě stě tisíc mladých lidí.

Setkání s mládeží zahájily zpěvy a tance, po kterých následovala dvě svědectví. Dívka Liz hovořila o tom, jak se po rozvodu rodičů již léta stará o vážně nemocnou maminku a babičku. Mladý muž Manuel vyprávěl, jak zakusil chudobu, drogovou závislost a vyloučení. Petrův nástupce v reakci na jejich slova odložil předem napsanou promluvu a spontánně vytyčil trojí horizont: svobodné srdce, které neotročí klamům tohoto světa, bratrská solidarita a naděje, vkládaná v Ježíše.

V úvodu papež zdůraznil, že svoboda je Boží dar. Avšak je nezbytné dokázat tento dar přijímat a vysvobodit srdce z mnoha pout, jakými mohou být vykořisťování, nedostatek prostředků k obživě, závislost na drogách nebo smutek. František pak vyzval mládež ke společné modlitbě:

Pane Ježíši, dej mi svobodné srdce, které by nebylo otrokem všech klamů tohoto světa. Ať mé srdce neotročí pohodlí a podvodu, životu v zábavě a zlozvyku. Ať se nestane otrokem falešné svobody, podle které mohu v každou chvíli dělat to, co se mi líbí.”

Papež se pak vrátil k Lizině příběhu a její péči o nemocnou rodinu. Dívka přiznala, že zpočátku se na takovouto službu necítila připravena, ale díky solidaritě svých přátel k ní našla sílu. Tato zkušenost, podotkl Petrův nástupce, nás učí, že si nemáme mýt ruce jako Pilát. Liz mohla svou maminku a babičku umístit do hospice a užívat si mládí. Ona však svou láskou naplnila čtvrté přikázání: “Cti svého otce i svou matku”.

Je to převeliké gesto solidarity, nejvyšší stupeň lásky. Je to svědectví.”

V souvislosti s Manuelovým svědectvím, který po těžkém dětství a mládí prožil záchranné setkání s Ježíšem, papež poznamenal:

Žádám vás, abyste pochopili, že zatímco váš život je relativně snadný, pro množství jiných mladých lidí to tak není. Dokonce existují takoví, kteří ze zoufalství volí kriminalitu, zločin, anebo přisluhují korupci. Těmto mladým mužům a ženám je třeba říci, že jim stojíme nablízku a že jim v solidaritě, lásce a naději chceme pomoci.”

Oběma proneseným svědectvím bylo společné, že jejich protagonisté nalezli naději a sílu v Bohu, pokračoval papež. Takové mladé lidi dnes potřebujeme, doplnil: nadějeplnou a silnou mládež, a nikoli malátné, znuděné a bezpáteřní mladé lidi bez názoru.

To však vyžaduje oběť, znamená to jít proti proudu. V blahoslavenstvích, která jsme na začátku vyslechli, nám Ježíš dává program, jak jít proti proudu. Říká: “Blahoslavení chudí v duchu”, nikoli “Blahoslavení bohatí, kteří hromadí peníze”. Mluví o chudých v duchu, kteří se dokážou přiblížit k chudému člověku a pochopit jej. Ježíš také neříká: “Blahoslavení, kteří si užívají života”, nýbrž “Blahoslavení, kterým působí zármutek bolest druhých lidí”.

František mladé lidi opětovně vyzval, aby působili rozruch a rozvířili stojaté vody, avšak aby zároveň pomáhali tento pohyb organizovat a usměrňovat. V samém závěru je opětovně vyzval ke společné modlitbě.

Ježíši, prosím tě za chlapce a dívky, kteří nevědí, že Ty jsi jejich silou, a bojí se žít, být šťastní a snít. Ježíši, nauč nás snít o velkých a krásných věcech, které se možná mohou zdát všední, avšak rozšiřují srdce. Pane Ježíši, dej nám sílu, svobodné srdce, naději, lásku a nauč nás sloužit.”

Zakončil Svatý otec svou promluvu při setkání s paraguayskou mládeží, po které se odebral na letiště v Asunciónu.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.