Kumránské svitky konečně zveřejněny

2.1.2002 

Některé ze svitků jsou ze 3. století před Kristem

Čtyřiapadesát let museli čekat především biblisté na kompletní vydání proslulých kumránských svitků. Někteří, například Profesor Emmanuel Tov z Univerzity v Tel Avivu, mluví v těchto souvislostech o "akademickém skandálu století".

To, co se okolo nich a s nimi dělo od roku 1947, kdy beduinský pastýř nalezl první z nich v zapečetěných džbánech na opuštěném místě Kumrán až do okamžiku jejich vydání, považují za skandál především biblisté. Ti totiž od počátku hořeli touhou prostudovat je, zatímco se vedly složité spory o tom, komu svitky vlastně patří a o metodě jejich záchrany neboli konzervace, která je sama o sobě skutečnou vědou.

Některé ze svitků jsou ze 3. století před Kristem, ve skrýši přečkaly skoro dva tisíce let a podle toho vypadají. Teď jsou tedy konečně všem k dispozici. Vychází současně jejich kompletní překlad v anglické a francouzské verzi i zdánlivě luxusní vydání téhož textu, ale s faksimile původních svitků v devětatřiceti oddělených svazcích. Právě na toto vydání čekají biblisté, protože faksimile jim umožní prakticky práci s originálem, který pochopitelně zůstává nadále jen nesnadno přístupný. Háček je v tom, že zatímco překlad samotný lze koupit v přepočtu za asi 600,- korun, stojí devětatřicetisvazkové, k badatelské práci vhodné vydání přepočtem přes půl milionu korun (!).

Až doposud se mohly šířit, a také se šířily nejrůznější fámy o obsahu nalezených svitků, jako například že se mezi nimi našly útržky evangelií, což by naznačovalo propojení kumránského společenství s prvotní církví, protože nejmladší ze svitků jsou z doby těsně před dobytím a zničením Jeruzaléma. Jiní se domnívali, že tu jsou stopy podobnosti s Janem Křtitelem, co do učení a přístupu k jeruzalémskému chrámu a podobně. Teď tedy bude možné tyto i jiné otázky prozkoumat a to v široké, světové spolupráci biblistů. Je tu také dost materiálu na napínavý historický film. Už dnes víme, že tu najednou máme k dispozici rukopisy některých starozákonních textů, které jsou o celých tisíc let starší, než ty, které jsme měli k dispozici doposud.

Dostáváme také řadu informací o životě společenství, které se odtáhlo od jeruzalémského chrámu a jeho zkompromitovaného kněžstva a žilo v nehostinné pustině poblíž Mrtvého moře. Bylo to zřejmě v době vystoupení Jana Křtitele a po něm Ježíše z Nazareta, navíc nedaleko místa, kde Jan křtil a kde byl pokřtěn i sám Ježíš. To jsou pro křesťany zajímavé okolnosti a konečně je mezi svitky také několik starozákonních apokryfů, to jest pseudobiblických texty, které byly nakonec z bible odstraněny. O některých jsme věděli, že existovaly, ale neměli jsme skoro žádné informace o jejich přesnějším obsahu ? teď je tedy máme a mají je především židé, protože Starý Zákon i jeho apokryfy jsou pro ně hlavním zdrojem nejen jejich náboženství, ale také celé kultury civilizace. Na výsledky spojeného badatelského úsilí židů a křesťanů se tedy už teď můžeme těšit.

Petr Kolář

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.