Rádio Vaticana

Zveřejněno poselství Svatého otce ke Světovému dni míru

15.12.2015

„Bůh není lhostejný! Záleží mu na lidstvu, které nikdy neopouští“. Těmito slovy začíná Poselství k příštímu Světovému dni míru (1.1.2016) pod titulem „Vítězstvím nad lhostejností dosáhnout míru“, které papež František podepsal osmého prosince, v den zahájení Svatého roku milosrdenství. Největším nepřítelem míru je naopak lidská lhostejnost, která vzniká odmítnutím Boha. Dnes nabyla globálních rozměrů, vysvětluje Petrův nástupce, a kromě nezájmu o Boha se projevuje také nepozorností vůči bližním a veškerému stvoření. Uzavírající se rok poznamenaly války a teroristické činy, pronásledování z etnických a náboženských důvodů, zajetí nevinných lidí a zvůle. Navzdory tomu papež vyzývá celé lidstvo, včetně jeho náboženských a politických představitelů, aby nepozbývalo naděje a v nadcházejícím roce 2016 se tím usilovněji zasazovalo o spravedlnost a mír. „Nesmíme ztrácet naději, že člověk s Boží pomocí překoná zlo a nepoddá se rezignované lhostejnosti“, povzbuzuje Svatý otec.

Letošní rok, píše dále papež, byl pro církev mimořádný. Připomínala si padesáté výročí publikace koncilních dokumentů Gaudium et spes a Nostra aetate, které zahájily dialog církve s lidstvem a nekřesťanskými náboženstvími. V jejich duchu a v souladu s právě zahájeným Svatým rokem milosrdenství papež vyzývá církev k modlitbě za každého křesťana, aby dozrával k pokoře a soucitu a stával se hlasatelem a svědkem milosrdenství. Poselství poté analyzuje různé druhy lhostejnosti – od lhostejnosti vůči Bohu, která vystoupila z niterné duchovní sféry jednotlivce a zachvátila veřejnou společenskou sféru, po nezájem o bratra, který může být dvojího druhu. Na jedné straně informovaný postoj bez soucitu, na druhé sebestředné pohodlí a blahobyt. Prvním biblickým příkladem lhostejnosti je Kainův nezájem o osud svého bratra, navazuje papež na svůj loňský dokument ke Světovému dni míru („Už ne otroci, ale bratři“). Zatímco Kainův postoj ztělesňuje propastný nezájem, Ábelova krev má velkou hodnotu před Božím zrakem. Bůh tak vystupuje jako Ten, kdo projevuje zájem o lidské osudy.

Stejně tak vtělený Boží Syn se ztotožnil s lidstvem, vyjma hříchu, a nespokojoval se s pouhým učením zástupů, nýbrž se o ně staral, zejména když byly hladové (Mk 6,34-44) či bez práce (Mt 20,3). Ježíš svým zrakem objímal celé stvoření, avšak neomezoval se jenom na tento vjem, podotýká papež. Dotýkal se lidí, mluvil s nimi, pomáhal potřebným, dal se pohnout až k dojetí a plakal. Ježíš nás učí, abychom byli milosrdní jako Otec a po vzoru milosrdného Samaritána se dokázali zastavit před utrpením tohoto světa. Solidarita se tak stává morální ctností a sociálním postojem, který vyžaduje osobní obrácení, zdůrazňuje papež na jiném místě dokumentu. Zároveň se zakládá na spojeném úsilí všech výchovných a formačních subjektů – rodiny, školy, kultury a sdělovacích prostředků.

V závěru poselství ke Světovému dni míru papež předkládá několik výzev, určených jednotlivcům a státním celkům. Každý člověk je povolán k tomu, aby rozpoznal, jak lhostejnost ovlivňuje jeho život, a vyvinul konkrétní úsilí ke zlepšení svého okolního prostředí – počínaje rodinou přes sousedské vztahy po pracoviště, vybízí Petrův nástupce. Státy a političtí představitelé jsou navíc vyzváni ke konkrétním gestům a rozhodným krokům ve prospěch nejslabších členů společnosti – vězňů, migrantů, nezaměstnaných a nemocných. Mají rovněž upřít zrak za své státní hranice a obnovit své vztahy s jinými národy. Zejména pak mají zabránit vtahování druhých národů do konfliktů a válek, které ničí nejenom jejich materiální, kulturní a sociální bohatství, nýbrž také jejich duchovní a morální integritu. Papež dále apeluje na vymazání státních dluhů nejchudších zemí. Jak dodává, pomoc těmto státům nemá být ideologicky podmíněna, nýbrž má ctít místní hodnoty, aniž by poškozovala základní a nezcizitelné právo nenarozených dětí na život.

PLNÉ ZNĚNÍ oficiální české verze papežova poselství ke Světovému dni míru je ke stažení ZDE

Jana Gruberová