Rádio Vaticana

Papež František v Grecciu: Hledejte hvězdu

5.1.2016

Prosme Boha o milost, abychom spatřili hvězdu, která nás vede k Ježíši. Tuto prosbu zapsal papež František do knihy hostů při své pondělní nečekané návštěvě františkánského kláštera v Grecciu. Ze stejnojmenné nevelké obce, položené ve výši tří set metrů nad reatinským údolím, se díky sv. Františkovi z Assisi do celého světa rozšířila vánoční tradice stavby jesliček (1223). Ve skalách nad městečkem (a o dalších tři sta metrů výše) pak Prosťáček z Assisi později (1228) založil jeden ze čtveřice klášterů, které zmíněnému údolí vysloužily přízvisko „svaté“. Kláštery jsou umístěny na čtyřech vrcholných bodech pomyslného kříže a propojeny poutní stezkou. Světec z Assisi proslavil své rodné město, avšak do krajiny kolem města Rieti se uchyloval kvůli jejím zvláštním přírodním krásám, jak dosvědčují četné františkánské zastávky v místních lesích… Ještě před návštěvou kláštera, kterému se přezdívá „druhý Betlém“, však Petrův nástupce pozdravil mládež z reatinské diecéze, která v místním poutním centru právě zakončila diecézní setkání.

“Váš biskup mi řekl, že v tomto vánočním čase by bylo pěkné zajet se pomodlit do Greccia. Přijel jsem se tedy modlit. Nedokážu si vysvětlit, jakým trikem vás sem přilákal.“

Oslovil papež překvapené mladé lidi a potom se krátce zamyslel nad znameními vánoc. Prvním z nich, řekl, je anděl, který se k pastýřům obrací se slovy: Naleznete dítě, položené v jeslích. Toto znamení vypovídá o Boží nepatrnosti.

“O Boží malosti. Bůh se ponížil a pokořil, aby byl jako jeden z nás a šel před námi. Tato Boží malost, a tedy pokora, se staví proti pýše, samolibosti a nadřazenosti. Mírnost onoho dítěte je znamením pro můj život – je poslušný a pokorný, anebo povýšený a nadutý?“

Chronologicky druhým znamením, pokračoval papež František, je hvězda, která vede mudrce z Východu. Nebe je plné hvězd, avšak tato má zvláštní moc. Podněcuje pohyb, nutí k nové pouti a opuštění mnoha jistot.

“Toto je znamení. V našich životech něco není v pořádku, když nenacházíme žádnou zvláštní hvězdu, která by nás volala k většímu cíli, přiměla k vykonání něčeho dobrého, k podstoupení rozhodnutí. Musíme prosit o milost, abychom odhalili onu hvězdu, kterou Bůh staví před náš zrak, protože právě ta mne dovede k Ježíši.“

Přeji vám, aby tato znamení, která jsou Božími dary, doprovázela váš život, loučil se papež s mladými lidmi předtím, než se odebral k modlitbě do betlémské jeskyně sv. Františka. Kéž vám nikdy nechybí ona hvězda ani pokora, s kterou budete spatřovat Ježíše v nejposlednějších lidech, vyloučených ze společnosti i svých vlastních životů.

Jana Gruberová