Lékařem v Aleppu

26.1.2016 

„Moji nejlepší lékaři odešli a ti, kteří zůstali, už měsíce nepobírají plat. V důsledku neustálých výpadků elektrického proudu nastávají časté poruchy lékařských přístrojů. Za poslední dva roky války jsem během bombardování nejméně dvakrát stál na pokraji smrti.“ Navzdory těmto okolnostem doktor Emile Katti neopouští své pracoviště. Syrský lékař už 23 let řídí aleppskou nemocnici „Al Rajaa“, což v překladu znamená „Naděje“. Je to jedna ze tří fungujících nemocnic na severu Sýrie, která je majetkem Kustódie Svaté země. Leží v části města kontrolované vládními vojsky a pro civilní obyvatelstvo Aleppa je pravděpodobně jednou z mála nadějí. Pouze v loňském roce nemocnice poskytla zdravotní péči více než tisícovce pacientů měsíčně, aniž by se dotazovala na jejich původ, či náboženství. „Neptáme se, zda jsou civilisté či vojáci, křesťané nebo muslimové“, vysvětluje ředitel nemocnice pro italský list Avvenire (22.1.2016).

„Kvůli výpadkům proudu se při operacích užívají naftové generátory“, dodává aleppský chirurg, „avšak naši práci doslova ochromuje zejména mezinárodní embargo“. Už několik let nelze na základě dokumentu o restriktivních opatřeních vůči Sýrii, který Rada Evropy podepsala 31.5.2013, poukazovat z jakéhokoli evropského konta peněžní obnosy na syrské účty. Vloni v květnu evropská instituce toto hospodářské, administrativní a finanční embargo prodloužila do letošního června a zdůvodnila je represívním postojem Assadovského režimu vůči civilnímu obyvatelstvu. Bez nezbytných fondů nelze nakupovat základní lékařské potřeby a přístroje, ani dražší zdravotnické vybavení, podotýká dr. Katti. Jak doplňuje pro italský list, byly díky štědrosti dárců některé nákladné zdravotnické přístroje zakoupeny v Německu, avšak otazníky visí nad jejich přepravou. Jedinou myslitelnou cestou je lodní doprava, na kterou jiné hospodářské embargo, uvalené Organizací spojených národů (2012), uděluje humanitární výjimky. Nicméně lodě převážející lékařské přístroje mohou být dle libosti místních vlád zastaveny v jakémkoli přístavu. „Jak za těchto podmínek ověřit, zda se daný lékařský přístroj dostane do rukou nemocnice, která poskytuje všeobecnou péči, anebo do zdravotnických zařízení pro teroristy?“, ptá se aleppský lékař.

Válka se tak z bitevního pole přenáší na podlou rovinu obstrukcionismu a vede k leckdy nechtěným pochybnostem. V nejlepším případě cestují zásilky do syrské nemocnice dva až tři dlouhé měsíce, během kterých lidé nepřestávají umírat. „V některých dnech přivezou až čtyřicet dětí, které zranily rakety nebo bomby. Počet naléhavých chirugických operací neklesne pod 10 až 15 denně“, uvádí dr. Katti.

„Situace v Aleppu je neudržitelná. Lidé chtějí mír, jsou znaveni válkou, která už zničila vše, co mohla“, hodnotí ředitel syrské nemocnice. Nicméně také v každodenním provizoriu se dr. Katti nevzdává a zdůrazňuje: „Naděje trvá stále“. A jistě nemá na mysli pouze aleppskou nemocnici. Mohou to potvrdit jeho pacienti, včetně nedávno hospitalizovaného muslimského mladého muže, který byl do nemocnice dopraven s dvojitým průstřelem hrudníku. Lékaři se mu věnovali, ačkoli jim od počátku bylo jasné, že tento mladý muž nebude moci uhradit náklady na operaci. Když mladík odcházel, loučil se s nemocničním personálem slovy: „Zachránili jste mi život a nic jste za to nechtěli. Vaše dobročinnost je skutečně výjimečná. Jste prostě jiní“.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.