Rádio Vaticana

Mít víru a nemít strach před smrtí

4.2.2016

Tím nejkrásnějším, co můžeme druhým předat, je víra – řekl papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Vybídnul také k odmítnutí strachu před smrtí, která je pouhým přechodem.

První liturgické čtení dnes líčí smrt krále Davida (1 Král 2,1-4.10-12). „V každém životě nastává konec – uvedl Svatý otec – a toto pomyšlení se nám nelíbí. Stále se zastírá, ale je to každodenní realita. Myšlenka na tento poslední krok je světlem, které osvěcuje život, je skutečností, kterou máme mít neustále před sebou.“

„V jedné ze středečních audiencí byla mezi nemocnými jistá stará řeholnice s rozzářenou a pokojnou tváří. »Kolik je vám let, sestro?« - zeptal jsem se a ona mi s úsměvem odpověděla: »Osmdesát tři, svůj životní běh však už končím, abych začala ten další spolu s Pánem. Mám totiž rakovinu slinivky«. Takto v pokoji ona žena prožívala svůj intenzivní zasvěcený život. Neměla ze smrti strach. »Svůj životní běh už končím, abych začala ten další«. Je to přechod. Tyto věci nám prospívají.“

David kraloval nad Izraelem čtyřicet let, ale i čtyřicet let uplyne – řekl dále papež František. Před smrtí David povzbuzuje syna Šalomouna k zachovávání Pánova Zákona. On v životě hřešil mnoho, ale naučil se prosit o odpuštění a církev jej nazývá svatý král David. Hříšník, ale světec. Nyní ve chvíli smrti zanechává synu „to nejkrásnější a největší dědictví, které muž či žena mohou nechat svým potomkům: víru.“

„Když se pořizuje závěť, lidé říkají: »Tomu nechám to a tam tomu ono..« Ano, dobře, ale nejkrásnějším odkazem, největším odkazem, který muž či žena mohou předat svým dětem je víra. A David pamatuje na Boží příšliby, pamatuje na vlastní víru v tyto přísliby a připomíná je synovi. Zanechává víru jako dědictví. Když při obřadu křtu předáváme rodičům zapálenou svíci, světlo víry, říkáme jim: »Zachovej ji, nech ji v tvém synu či dceři růst a zanech ji jako odkaz.« Zanechat víru jako dědictví, tomu nás učí David, který umírá tak prostě jako každý člověk. Dobře však ví, co synovi poradit a co je nejlepším dědictvím, které mu zanechává: nikoli království, ale víra!“

„Prospěje nám položit si otázku – uzavíral papež. – Jaký odkaz zanechá můj život?“

„Zanechám odkaz muže či ženy víry? Zanechám svým toto dědictví? Prosme Pána o dvě věci: nemít strach z tohoto posledního kroku jako ona sestra na středeční audienci. »Svůj běh končím a začnu další« - nemít strach. A za druhé, abychom po sobě všichni mohli zanechat jako ten nejlepší odkaz víru, víru ve věrného Boha, který je neustále při nás, Boha, který je Otcem, a nikdy neklame.“

Končil papež František dnešní ranní homilii v Domě sv. Marty.

Milan Glaser