Petrův nástupce: Světec z Pietrelciny byl služebníkem Božího milosrdenství

6.2.2016 

Svět nezbytně potřebuje Boží milosrdenství, jehož služebníkem byl sv. Pius z Pietrelciny, který ztělesňoval „pohlazení Boha Otce“, řekl dnes papež František osmdesáti tisícům poutníků z celého světa, včetně České republiky, kteří se scházejí v modlitebních skupinách otce Pia. Římský biskup je přijal na zvláštní audienci na Svatopetrském náměstí a ihned v úvodu své promluvy vystihl, proč se italský stigmatizovaný kapucín těší tak značné lidové úctě.

“Můžeme říci, že otec Pius byl služebníkem milosrdenství, a to na plný úvazek. Skrze apoštolát naslouchání neustále uplatňoval milosrdenství, někdy až do úmoru. Prostřednictvím svátosti smíření se stával živým pohlazením Boha Otce, které léčí rány hříchu a posiluje srdce pokojem. Svatého Pia nikdy neunavilo přijímání lidí a jejich naslouchání. Vydával všechen čas a síly, aby šířil vůni Pánova odpuštění.“

Otec Pius čerpal sílu k této mimořádné službě z velice intenzivního vnitřního života, připomněl dále papež František. Neustále se sytil Ježíšem Ukřižovaným a sám na sobě prožíval nezměrné tajemství bolesti nabízené z lásky. Modlitební skupiny, které kolem něho vznikaly, nazýval líhněmi víry a ohnisky lásky. Modlitba totiž, citoval Svatý otec kapucína z Pietrelciny, je silou, která hýbe světem.

“Modlitba tedy není jakýmsi dobrým zvykem, který nám vnese do srdce klid, ani to není zbožný úkon, abychom od Boha vyzískali, co potřebujeme. Pokud by tomu tak bylo, vedlo by nás k modlitbě sotva postřehnutelné sobectví. Nelze říci: „Modlím se, aby mi bylo dobře“ – asi tak, jako bychom si vzali acylpirin. Stejně tak se nemohu modlit, abych něco získal, protože by to byl obchod. Modlitba je něco jiného. Je to skutek duchovního milosrdenství, který povznáší srdce k Bohu.“

Modlitba je darem víry a lásky, vysvětloval dále Svatý otec, který dnes potřebujeme jako sůl. Slovy kapucínského světce je to klíč, který velmi snadno otevírá srdce k Bohu, a nejlepší možná zbraň. V modlitbě svěřujeme Bohu Otci veškeré situace, lidi i církev.

“Je to největší síla církve, kterou nesmíme nikdy opustit. Církev totiž přináší plody jedině tehdy, když se chová jako Matka Boží a apoštolové, kteří „jednomyslně setrvávali v modlitbách“ (Sk1,14), když očekávali Svatého Ducha. Jednomyslně setrvávali v modlitbách. Jinak hrozí nebezpečí, že budeme hledat oporu jinde – v prostředcích, penězích, moci. Hlásání evangelia pak uvadá, radost v srdci pohasíná a do srdce se vkrádá otrávenost. Máte znuděné srdce? Nemáte? Chcete mít radostné srdce? (Ano!). Tak se modlete – to je recept.“

Otec Pius, který sám sebe nazýval „ubohým modlícím se fráterem“, napsal, že „modlitba je největší apoštolát, jaký může duše vykonávat v Boží církvi“ (Epistolář II,70). Apoštolát modlitby skutečně činí zázraky, zdůraznil Svatý otec. Jestliže modlitební skupiny otce Pia zosobňují skutek duchovního milosrdenství, je nemocnice, kterou založil v jihoitalském San Giovanni Rotondo, dílem tělesného milosrdenství. Při jejím otevření před šedesáti lety (5.5.1956) ji kapucín nazval „chrámem vědy a modlitby“, aby vyzdvihnul, čím se má vyznačovat přístup k nemocným.

“Léčit nemoc, ale zejména pečovat o nemocného. Může se stát, že zatímco ošetřujeme tělesné rány, zhoršuje se stav duševního poranění, které se uzdravuje často mnohem pomaleji a obtížněji. Také umírající, kteří jsou mnohdy zdánlivě v bezvědomí, se účastní modlitby, kterou u nich s vírou pronášíme, a svěřují se Bohu.“

Papež na tomto místě vložil osobní vzpomínku na umírání jednoho kněze, který dlouhodobě ležel v komatu. Složitou lékařskou situaci vyřešil zásah jiného kněze, který nemocného vyzval, aby se klidně svěřil do Boží náruče.

“Mnozí lidé něco takového potřebují. Kolik nemocných zápasí o slovo či pohlazení, která by jim dodala sílu k nesení bolesti anebo odvahu k setkání s Pánem. Potřebují, abychom jim pomohli k důvěře v Pána. Jsem velmi vděčný všem, kteří nemocným slouží povolaně a láskyplně a s živou vírou.“

Poslední slova papeže Františka z dnešní audience byla současně možným příslibem budoucí návštěvy jihoitalského kraje Apulie a výzvou k poutníkům z dlouhodobého působiště otce Pia, diecéze Manfredonia-Vieste-San Giovanni Rotondo. Svatý otec navázal na slova svého předchůdce Jana Pavla II., který při kanonizační slavnosti řekl: Na tváři otce Pia zářilo světlo Zmrtvýchvstání (2.5.1999).

„Kéž každý, kdo přijde do vašeho kraje – a já bych se tam chtěl vydat – může také ve vás spatřit odlesk nebeského světla!“

loučil se papež František.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.