„Temná“ Bergogliova léta v Tovaryšstvu Ježíšově

9.5.2016 

Nakladatelství Áncora Editrice uvádí na trh italský překlad knihy, která vyšla před dvěma lety v Argentině a mapuje „temná léta“ Jorgeho Bergoglia, současného papeže, ale také někdejšího zpovědníka ve městě Córdoba (Gli anni oscuri di Bergoglio. Una storia sorprendente). Jde o druhé přepracování životopisu argentinských novinářů Javiera Cámary a Sebastiána Pfaffena, kteří pracovali z podnětu současného Petrova nástupce (Aquel Francisco, Córdoba, Raíz de dos, 2014). Pojem „temný“ se tu však nevztahuje na údajné stinné stránky v papežově životopisu, které měly dokládat Bergogliovu domnělou spolupráci s argentinskou vojenskou juntou, ale ve skutečnosti byly dílem obratné propagandy viz zde a jinde. Řeč je tu spíše o vnitřní noci a duchovním tříbení, které přinesly roky 1990-1992, tedy období šiřšímu publiku nepříliš známé. Otec Bergoglio, dosavadní provinciál Tovaryšstva Ježíšova v Argentině, byl tehdy vyslán jako zpovědník do córdobské jezuitského kostela při tamním řeholním domě. Jak sám v knize tvrdí, ona léta naprosté izolace jej hluboce poznamenala, vnitřně očistila a duchovně upevnila jako pastýře. Italský překlad svazku, který nese podtitul „Překvapivý příběh“, připravil k vydání argentinský kněz don Luis Escalante, farář italské obce Fara in Sabina.

“Je to důležitá kniha, protože u jejího zrodu stál papežův zájem. Důvodem tohoto zájmu byla zřejmá snaha objasnit ono období, podat oficiální verzi toho, jak prožíval dva roky určitého exilu, do kterého jej uvrhli jeho vlastní spolubratři jezuité. Kniha je výsledkem osmiměsíční práce novinářů, kteří se dali do díla poté, co je papež kontaktoval a strávil s nimi hodiny telefonátů a mailového dopisování. Papež se o práci velmi zajímal a vydával počet ze své paměti. Lze tedy říci, že předkládaná kniha je vlastně šestiruční životopis.“

Co vás přimělo k tomu, abyste papežův životopis šířil v Itálii?

“Ve zmiňovaných letech jsem žil jako seminarista v Córdobě. Vzpomínám si, že někteří mí spolužáci se chodili k otci Bergogliovi zpovídat. Když pak byl Bergoglio jmenován arcibiskupem Buenos Aires, stal se zásadní postavou argentinských církevních dějin – alespoň jejich posledních patnácti let. Mluvilo se o něm však velice málo, nebyl předmětem zkoumání jako dnes. Po přečtení knihy jsem si uvědomil, že je to kvalitní zdroj, a spojil jsem se s jejími autory. Zjistil jsem, že mají zájem na šíření svazku, ale v Argentině s tím mají velké problémy kvůli vysokým nákladům na překladatele. Zajistil jsem tedy italského bilingvního překladatele a zároveň jsem musel s překladem pomáhat. V textu se totiž vyskytovalo množství oblastních výrazů, typických pro mluvený jazyk. Italské vydání jsem tudíž opatřil poznámkami, o kterých doufám, že čtenáře nebudou příliš rozptylovat, nýbrž napomohou pochopení argentinských politických dějin, ve kterých Bergoglio tvoří důležitou část.“

Existuje rovněž anglická verze papežova životopisu, která vyšla rovněž péčí o. Escalanteho. Jak argentinský kněz potvrdil pro naše mikrofony, kniha byla dobře přijata ve Spojených státech amerických a nyní se připravuje její francouzské vydání.

“Kniha vede čtenáře k pochopení prostředí, ve kterém se Jorge Mario Bergoglio narodil a vyrostl, přibližuje jeho vzdělání a výchovu, ale také mnohé zajímavosti z argentinských dějin. Vysvětluje tak myšlení, vnímavost a zkušenosti, ze kterých vychází osobnost papeže Františka a které ji utvořily do podoby, jakou dnes všichni známe.“

Dodává don Luis Escalante. Je zajímavé, že právě v čase Bergogliova córdobského vyhnanství vznikla dvě díla, která vysvětlují spiritualitu papeže Františka. Jedním je útlý svazek, který v češtině vyšel pod názvem „Zkaženost a hřích“ (nakl. Paulínky), druhým pak „Úvahy v naději“. Právě v Córdobě papež František rozpracoval pojem „duchovního zesvětštění“, který často používá v dnešních homiliích. Kromě odpolední zpovědní služby v jezuitském kostele totiž současný papež trávil dopoledne v córdobské knihovně, kde se zabýval četbou duchovních a filosofických textů – kupříkladu Nietzscheho a Josepha Ratzingera. Zbytek dne vyplňovaly modlitba a rozjímání, ale také práce v kuchyni řeholního domu. Jak vyplývá z knihy, ani v Córdobě nynější Petrův nástupce neopustil strohý a skromný životní styl, poznamenaný sebezáporem a odříkáním. Bydlel v chladné a do hlučné ulice obrácené místnosti bez soukromé koupelny a často si vyhrnul rukávy, aby umýval své staré a nemocné spolubratry. Mnohá svědectví vyprávějí o jeho skryté a diskrétní pomoci potřebným lidem – dočteme se, jak otec Bergoglio vařil celou noc, aby připravil svatební hostinu chudým córdobským novomanželům, anebo jak věnoval finanční obnos, zaslaný německými řeholnicemi, člověku, který přišel o střechu nad hlavou… Jak tvrdí o. Angel Rossi, současný představený córdobské jezuitské koleje, Bergoglio do města přišel s pověstí pomateného blázna. V jezuitských kruzích, pokračuje, vadil jeho pastoračně-duchovní přístup v chudinských čtvrtích, vnější angažmá a hlavně uznání, které sklízel. Jak dodává otec Angel, „začátek devadesátých let byl pro Bergoglia tajemný a temný čas. On jej však s pomocí modlitby a Boží milosti proměnil v dobu, která vydala plody.“

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2021 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.