17.5.2016 

Evangelizace, nulová tolerance v pedofilních kauzách, soužití křesťanů a muslimů či vztahy s lefébvristy, to jsou některá témata, o nichž mluvil papež František v obsáhlém rozhovoru pro včerejší vydání francouzského katolického deníku La Croix.

Jakkoli je Francie prvorozenou dcerou církve, je také periferií, kterou je třeba evangelizovat, říká papež František. Potvrzuje, že obdržel od prezidenta Hollanda i tamního episkopátu pozvání. Prozatím však nejsou stanovena žádná data. Rok 2017 se zdá být vyloučený kvůli volbám, papež však zvažuje cestu do Marseille, jako „brány otevřené Jihu světa“ a zároveň města, které dosud žádný papež nenavštívil.

Jak si má počínat církev, v níž je tak málo kněžských povolání, ptali se autoři rozhovoru Guillaume Goubert a Sébastien Maillard. K evangelizaci nejsou nezbytně nutní kněží, odpověděl papež František s poukazem na historický příklad Koreji, kde po dvě století uchovávali křesťanství laici. Sílu evangelizovat dává křest a Duch svatý, kterého ve křtu dostáváme nás vede k odvážnému šíření křesťanského poselství, dodává papež František. Připojuje varování před klerikalizací: „To je hřích, který se páchá ve dvou, jako tango - komentuje. - Kněží chtějí klerikalizovat laiky a laici chtějí být klerikalizováni z pohodlnosti. V Buenos Aires jsem znal řadu dobrých kněží, kteří když uviděli schopného laika, okamžitě volali: «Udělejme z něj jáhna!» Ne, nechme ho být laikem. V Latinské Americe je klerikalismus obzvláště rozšířený. A lidová zbožnost je tam tak silná právě proto, že je to jediná iniciativa laiků, kteří nejsou klerikální. Kněží to stále nedoceňují“ – říká papež František.

K pedofilním aférám, které v poslední době otřásají francouzskou církví, Svatý otec opakuje stanovisko svých předchůdců: „nulová tolerance“. Zároveň hájí lyonského arcibiskupa, kardinála Barbarina, na něhož se snesla obvinění ze zanedbání povinnosti. Podle papeže Františka neopomněl zavést příslušná opatření. Úvahy na téma jeho případné demise před skončením procesu proto považuje za nerozvážné.

Mons. Fellay je člověk, s nímž lze vést dialog – říká papež František k dalšímu dotazu na začlenění Bratrstva sv. Pia X. do církevních struktur. Přitakává, že zřízení personální prelatury pro lefébvristy je jednou z možností, nejprve je však nutné dospět k základní dohodě. „Pokračujeme pomalu a trpělivě“, dodává papež. Jak říká, na základě svých zkušeností z Argentiny vnímá následovníky arcibiskupa Lefébvra jako katolické disidenty, kteří milují církev, a definuje je jako katolíky na cestě k plné jednotě.

Není možné otevírat brány iracionálním způsobem, uznává papež František, když přijde řeč na uprchlíky. Poukazuje však na to, že je nutné klást si na prvním místě otázku „proč“ dochází k migraci, kde je příčina útěku milionů lidí. Papež pranýřuje světový ekonomický systém založený na idolatrii bůžka peněz a vybízí Evropany, aby se snažili vyvarovat uzavírání přistěhovalců do ghet. „Soužití křesťanů a muslimů je možné,“ dodává František. Nemyslím si, že primární je tu dnes strach z islámu jako takového, nýbrž z Islámského státu a jeho dobyvačné války, která je částečně vyvozena z islámu. „Je pravda - pokračuje František – že idea dobývání náleží k duchu islámu, ale stejně tak by se dal interpretovat závěr Matoušova evangelia, když Ježíš vysílá své učedníky do všech národů,“ dodává papeže. Vybízí rovněž k zamyšlení nad tím, jak byl západní model demokracie vyvážen do zemí jako Irák nebo do Libye.

K otázce laickosti a náboženské svobody papež František jasně potvrzuje, že stát musí být laický. Konfesní státy končí špatně, dodává a vyslovuje se pro laický stát se solidními zákony zaručujícími náboženskou svobodu: „Všichni jsme si rovni, jakožto děti Boží anebo svojí lidskou důstojností. Každý však musí mít svobodu projevovat navenek svou víru. Pokud chce muslimská žena nosit šátek, musí mít možnost tak činit, a stejně tak pokud katolík chce nosit křížek.“ Papež František tak kriticky naráží na problém „přehnané laickosti“, která ve Francii vede k vnímání náboženství spíš jako subkultury než jako kultury v pravém slova smyslu, které náleží také určitá práva. Papež tyto sklony nazývá „dědictvím osvícenství“ a vyjadřuje přání, aby Francie v této věci postoupila dále a uznala otevřenost vůči transcendenci jako právo pro všechny.

Jak mají katolíci hájit své přesvědčení v otázkách jako je euthanasie či sňatky homosexuálů, ptali se dále redaktoři La Croix. V parlamentu je třeba diskutovat, argumentovat, podávat důvody, protože takto společnost roste, říká papež František. Ve chvíli, kdy je takový zákon schválen, musí však stát také respektovat svědomí, dodává. Výhradu svědomí označuje papež za základní právo člověka, které má být uznáno ve všech právních strukturách. „I vládní funkcionář je člověk. Stát musí brát v potaz také kritiky“ – řekl papež František v rozhovoru pro deník La Croix.

PLNÉ ZNĚNÍ ROZHOVORU s papežem je ZDE

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.