Rádio Vaticana

Světský duch rozděluje a ničí církev

17.5.2016

Cesta, kterou ukazuje Ježíš, spočívá ve službě, ale v církvi se často vyhledává moc, peníze a samolibost – konstatoval papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Zdůraznil dále, že křesťané musejí čelit „pokušením mondénnosti“, jež rozdělují církev, a varoval před „kariéristy“, kteří jsou pokoušeni ničit druhé, aby „šli nahoru“.

Ježíš ukazuje svým učedníkům cestu služby, ale oni se mezi sebou dohadují o tom, kdo z nich je největší. Papež František si vzal podnět z tohoto dnešního evangelia (Mk 9,30-37) a pozastavil se u pokušení k zesvětštění, které dnes znetvořuje křesťanské svědectví. „Ježíš mluví jazykem ponížení, smrti a vykoupení – poznamenal papež – a oni jazykem kariéristů: kdo bude mít největší moc?“
„Takové měli pokušení – řekl - byli pokoušeni světským způsobem přemýšlení o světě. Ptali se, kdo bude největší, a Ježíš jim říká, že ten poslední, služebník všech.“

„Na cestě, kterou nám Ježíš ukazuje, je pravidlem služba. Největším je ten, kdo nejvíce slouží, kdo nejvíce slouží druhým, nikoli ten, kdo je domýšlivý, vyhledává moc, peníze, marnivost a pýchu. Nikoli. Takoví nejsou velcí. To co se stalo apoštolům a příběh s maminkou Jana a Jakuba se každý den opakuje v církvi, v každé komunitě. »Kdo je z nás největší? Kdo poroučí?« Ambice. V každé komunitě – farnosti či instituci – se vždycky vyskytuje tato vůle po kariéře a moci.“

Také první liturgické čtení z listu sv. Jakuba (4,1-10) varuje před žádostí po moci, před nenávistí a svárlivostí, jež ničí druhého. „Je to vzkaz i pro dnešní církev – dodal papež. Svět mluví o tom, kdo má větší moc poroučet, Ježíš prohlašuje, že přišel na svět, aby sloužil, nikoli, aby si nechal sloužit.“

„Samolibost, moc.. Jakmile mám tuto vůli být u moci, tedy nikoli sloužit, ale nechat si sloužit, snažím se toho dosáhnout očerňováním a špiněním druhých. Závist a nevraživost razí cestu a boří. A to známe všichni. Děje se to v každé církevní instituci: farnosti, koleji a také na biskupstvích. Je to žádost světského ducha, který je duchem bohatství, marnivosti a pýchy.“

„Jsou to dva způsoby mluvení – pokračoval papež. Ježíš učí službě a učedníci diskutují o tom, kdo z nich je největší. Ježíš přišel sloužit a učí nás cestě křesťanského života, tedy službě a pokoře. Když velcí světci říkali, že se cítí být velkými hříšníky – dodal papež František – pak proto, že vnímali tohoto světského ducha v sobě a zakoušeli mnohá mondénní pokušení. Nikdo z nás nemůže říci: já ne, já jsem svatý a čistý.“

„Všichni jsme pokoušeni těmito věcmi, jsme pokoušeni ničit druhého, abychom postoupili výš. Je to světské pokušení, které však rozděluje a ničí církev. Není to Ježíšův Duch. Je hezké představit si tu scénu, tedy Ježíše, jak mluví k učedníkům o službě, a učedníky, kteří si říkají »lepší bude příliš se neptat, pojďme dál«, a raději potom diskutují sami mezi sebou o tom, kdo z nich bude největší. Prospěje nám přemýšlet o tom, kolikrát jen jsme to v církvi viděli a kolikrát jsme to dělali, a prosme Pána, aby nás osvítil a abychom chápali, že spřátelit se s tímto světem, tedy světským duchem, znamená znepřátelit se s Bohem.“

Končil papež František dnešní kázání v Domě sv. Marty.

Milan Glaser