Evropská unie prodloužila sankce proti Sýrii

30.5.2016 

Rada Evropské unie minulý pátek (27.5.2016) prodloužila o další rok platnost sankcí „vůči syrskému režimu a jeho stoupencům”. Embargo uvalené Evropskou unií „za násilné represe vůči civilnímu obyvatelstvu v Sýrii” se, podle tiskového prohlášení, „vztahuje na více než 200 osob a 70 subjektů, kterých se týká zákaz cestování a zmrazení majetku”.
Uvedeným rozhodnutím se také do 1. června 2017 prodloužila platnost stávajících sankcí včetně “ropného embarga, omezení určitých investic, zmrazení majetku syrské centrální banky v EU, omezení vývozu zařízení a technologií, které by mohly být použity k vnitřním represím, jakož i zařízení a technologií pro monitorování nebo odposlechy internetové či telefonní komunikace”.

V samém závěru tiskového prohlášení Rady Evropské unie se dovídáme, že „rozhodnutí bylo přijato písemným postupem”. Osudy milionů syrských občanů tak evropským politikům nestojí ani za diskusi či videokonferenci – zpečetí je pouhý fax nebo mail. Sankce přitom nejtíživěji dopadají „na syrský národ, civilisty a chudé lidi, nikoli na vládu,” vysvětluje arcibiskup Boutros Marayati, který vede arménsko-katolickou arcieparchii v Aleppu. „Ozbrojené skupiny na území Sýrie jsou navíc dostatečně zásobovány a naopak používají technologicky stále sofistikovanější zbraně”, dodává. Arcibiskup Marayati byl jedním ze signatářů petice, která požadovala ukončení nespravedlivého embarga. „Víme, že nás nikdo neposlouchá”, komentuje nyní pro agenturu Fides (30.5.2016), „a lidé nadále trpí a umírají”. V neděli byl v Aleppu ostřelován hospic arménské katolické církve – zemřela jedna ošetřovatelka a 45 starých lidí muselo být přeneseno do suterénu arménské pravoslavné farnosti. Jak vysvětlil aleppský arcibiskup, nynější dělostřelecká palba je mnohem silnější než dřívější granátové útoky. „Je zřejmé, že si tu někdo nepřeje konec války. Prosíme všechny o modlitbu, aby nám Pán udělil milost pokoje”, uzavírá Boutros Marayati.

Jak v neděli vyhlásil papež František před modlitbou Anděl Páně, ve středu – na Mezinárodní den dětí – se syrská křesťanská společenství různých obřadů spojí v modlitbě za mír. Protagonisty modlitby budou právě nejmenší věřící. Za patrona iniciativy, která probíhá pod záštitou Papežské nadace Kirche in Not, bylo zvoleno Pražské Jezulátko. Syrští katoličtí a pravoslavní patriarchové ke středeční modlitbě vydali zvláštní list, ve kterém píší: „Syrské děti už více než pět let zraňuje a vraždí krutá válka. Modlíme se k Ježíši Kristu, který jako maličké dítě drží svět ve své dlani, aby požehnal syrským dětem. Vzýváme Ježíše Krista, který jako jediný může přinést pokoj: „Chraň a zachraň děti v této zemi! Naslouchej dnes našim modlitbám! Už déle neváhej a daruj pokoj naší zemi! Pohleď na slzy dětí, osuš slzy matek, utiš bolestné volání”, stojí v listě syrských biskupů a patriarchů, za které mluví chaldejský biskup Aleppa a předseda národní Charity, mons. Antoine Audo(foto):

„Ukazuje se tu, že křesťané jsou v Sýrii stále přítomni a zapustili v ní hluboké kořeny. Využívají proto každou příležitost, aby hájili svou přítomnost i budoucnost. Domnívám se, že děti stojí v jádru syrského dramatu, protože tu jde o budoucnost křesťanství v rámci všech syrských církví. Společná ekumenická modlitba má velký význam pro nás i všeobecnou církev.”

Syrské děti také pozvaly své vrstevníky z celého světa, aby se do modlitby zapojili…

„Myslím, že dítě je ve společnosti nejslabším člověkem – na děti dopadá násilí, kterému se nemohou ubránit. V tomto smyslu náš Pán vidí v dětech cestu do Božího království – je to cesta pokory, která se dotazuje mocných tohoto světa. Dítě může vznášet apel na mír a smíření.”

Jak dnes žijí syrské děti?

„Děti v Sýrii velmi trpí. Více než dva miliony dětí nemůže chodit do školy. Vídám je v aleppských ulicích, jak chodí bosy a bez chleba, bez možnosti důstojného života. Dětí se mnoha různými způsoby využívá, abychom druhého ponížili nebo abychom vydělali peníze…”

V dětech se však zároveň skrývá naděje, touha po budoucnosti v míru…

„Ano, také lidé, kteří myslí jen na moc a peníze, si všímají dětí, protože každý z nás byl jednou malý. Každý z nás si nese v srdci dětství, které je hlubokým štěstím. V tomto ohledu nás dítě staví před závažné duchovně-antropologické téma. Doufejme, že nám s ním pomůže Svatý otec, protože papež věnuje pozornost nejslabším a nejprostším oblastem lidského bytí.”

Říká chaldejský biskup Aleppa, mons. Antoine Audo.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2021 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.