Rádio Vaticana

První znamení milosrdenství: Kána

8.6.2016

Papežova katecheze na gen. audienci, nám. sv. Petra

(Jan 2,1-11)

Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Po komentářích věnovaných několika podobenstvím, jež přibližují milosrdenství, pozastavíme se dnes u prvního z Ježíšových zázraků, které evangelista Jan nazýval „znameními“, neboť nebyla učiněna proto, aby vzbudila podiv, nýbrž zjevila Otcovu lásku. První z těchto zázračných znamení, které podává právě Jan, uskutečnil Ježíš v galilejské Káně. Je to jakási „vstupní brána“, na níž jsou vytesána slova a výrazy, které vyjevují plnost Kristova tajemství a otevírají srdce učedníků víře. Podívejme se na některé z nich.

V úvodu nacházíme výraz „Ježíš a jeho učedníci“ (v.2). Ty, které Ježíš povolal, aby ho následovali, spojil se Sebou do jediného společenství, a nyní jsou jako jedna rodina všichni pozváni na svatbu. Zahájením své veřejné činnosti na svatbě v Káni vystupuje Ježíš jako ženich Božího lidu, zvěstovaný proroky a zjevuje nám hloubku vztahu, který nás k Němu pojí: je to nová Smlouva lásky. Co je základem naší víry? Skutek milosrdenství, kterým nás Ježíš se Sebou spojil. A křesťanský život je odpovědí na tuto lásku, je jako příběh dvou zamilovaných. Bůh a člověk se setkávají, hledají, nacházejí, oslavují a milují: právě jako miláček a milá z Písně písní. Všechno ostatní je důsledkem tohoto vztahu. Církev je Ježíšova rodina, kterou zahrnuje svojí láskou. A tuto lásku církev opatruje a chce rozdávat všem.

V tomto kontextu Smlouvy je srozumitelná poznámka Ježíšovy matky: „Už nemají víno“ (v.3). Jak je možné pořádat svatbu a slavit, když chybí to, co proroci označovali za typický element mesiášské hostiny (srov. Am 9,13-14; Jl 2,24; Is 25,6)? Voda je nezbytná k přežití, ale víno vyjadřuje hojnost hostiny a radost slavnosti. Nedostatek vína na svatební slavnosti vyvolává u novomanželů zahanbení. Copak si lze představit svatbu, kde se pije čaj? To by bylo zahanbující. Víno je ke slavnosti nezbytné. Tím, že vodu „určenou k očišťování předepsaného u židů“ (v.6) proměňuje Ježíš na víno, uskutečňuje výmluvné znamení: proměňuje Mojžíšský zákon na evangelium přinášející život. Jak praví na jiném místě samotný Jan: „Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista“ (Jan 1,17).

Slova, jimiž se Maria obrací na služebníky, korunují snubní rámec v Káně: „Udělejte všechno, co vám řekne“ (v.5). Je zajímavé, že jsou to poslední Mariina slova, jež jsou zachycena v evangeliích. Jsou jejím odkazem, který je určen nám všem. Také dnes nám Matka Boží všem říká: „Udělejte všechno, co vám – Ježíš – řekne“. Takový je její odkaz, a to je krásné! Jde o vyjádření, které připomíná formuli víry užívanou izraelským lidem na Sinaji jako odpověď na přísliby Smlouvy: „Všechno, co mluvil Hospodin, splníme!“ (Ex 19,8). A v Káně služebníci skutečně uposlechli. „Ježíš jim řekl: »Naplňte džbány vodou!« Naplnili je až po okraj. A nařídil: »Teď naberte a doneste správci svatby!« A donesli“ (Jan 2,7-8). Na této svatbě byla skutečně uzavřena Nová smlouva, a služebníkům Páně, tedy celé církvi bylo svěřeno nové poslání: „Udělejte všechno, co vám řekne!“. Sloužit Pánu znamená naslouchat Jeho Slovu a uvádět ho ve skutek. Je to jednoduché, ale zásadní doporučení Ježíšovy matky i životní program křesťana. Nabrat ze džbánu rovná se pro každého z nás svěřit se Božímu Slovu, abychom ve svém životě zakusili jeho účinnost. A potom, spolu se správcem svatby, který se napil vody proměněné ve víno, můžeme také zvolat: „Uchoval jsi dobré víno až do této chvíle“ (v.10). Ano, Pán stále uchovává ono dobré víno až k naší spáse, tak jako stále proudí z probodeného Pánova boku.

Konec vyprávění zní jako sentence: „To byl v galilejské Káně počátek znamení, která Ježíš učinil; tím zjevil svou slávu, a jeho učedníci v něj uvěřili“ (v.11). Svatba v Káně je mnohem více než obyčejné vyprávění o prvním Ježíšově zázraku: očekávaný Ženich zahájil svatbu, kterou dovršuje Velikonočním tajemstvím. Na této svatbě k sobě Ježíš připoutal svoje učedníky novou a definitivní Smlouvou. V Káně se Ježíšovi učedníci stali Jeho rodinou a v Káně se rodí víra církve. Všichni jsme zváni na svatbu, kde už nové víno nebude chybět.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV