21.6.2016 

Od města k městu putuje P. Karnik Youssefian, kněz arménské katolické církve, aby informoval a připravoval půdu pro přijetí papeže Františka, který se vydá na cestu do Arménie už tento víkend. P. Karnik pochází ze syrské Kámišlí, odkud uprchl před pronásledováním tzv. Islámského státu. Nyní působí v arménském Gjumry:

“Více než měsíc připravujeme tuto historickou návštěvu Arménie. Práce je mnoho. V mnoha vesnicích jsme sepisovali jména lidí, kteří se zúčastní mše svaté se Svatým otce. Dodnes se zapsalo téměř 18 tisíc lidí, když nepočítáme ty, kteří přijedou ze zahraničí a kterých bude 2000. Mše se Svatým otcem se tedy zúčastní zhruba 20 tisíc lidí.“

Na otázku, jaká očekávání pojí s Františkovou návštěvou, P. Karnik odpovídá, že jako Syřan si přeje především mír, na celém světě a zejména ve své rodné zemi, a také větší sblížení obou arménských církví, tedy arménské apoštolské a katolické.

Svatý otec přistane v Jerevanu v pátek 24. června a do Říma se vrací v neděli 26. června večer. Tři dny návštěvy v kavkazské zemi, která přijala evangelium už v roce 301, zdůrazňuje motto této apoštolské cesty: „Návštěva první křesťanské země“. Papež František jde ve stopách Jana Pavla II., který navštívil Arménii v září 2001 u příležitosti 1700. výročí tzv. „křtu Arménie“ a 10. výročí nezávislosti.
Vzpomínky na papeže Wojtylu však nekončí u tehdejší třídenní návštěvy. Po zemětřesení v roce 1988, které stálo život více než 25 tisíc lidí, Jan Pavel II. ve spolupráci s italskou charitou ustanovil první službu „Červeného kříže“ na Kavkazu a svěřil ji řádu kamiliánů v Ashotsku, lokalitě v dvoutisícové nadmořské výšce na severu země. Nemocnici Redemptoris Mater vede od počátku o. Mario Cuccarollo. Vatikánskému rádiu se svěřil s tajnou nadějí, že papež František příjde mimo oficiální program pozdravit její pacienty:

„Nemocnici postavila italská charita na žádost Jana Pavla II. a lze říci, že díky ní byla obnovena zdravotní služba v celé oblasti. Dnes máme 21 ambulancí v terénu. Hlavní budova je montovanou stavbou v obalsti obývané asi 15 tisíci lidmi, ale ve skutečnosti přijímá pacienty z téměř celé Arménie a mnozí příjíždějí také z nedaleké Gruzie. Očekávání papeže je samozřejmě horoucí. Je přijímán jako nejdůležitější osobnost na světě, očekávání je tedy velmi veliké,“
říká ředitel nemocnice P. Mario Cuccarollo.

„Všechno je připraveno. Je to nejlepší pokoj, jaký máme“ – ukazuje sestra Arousiag Sajonia (foto) místo, kam papež zamíří k odpočinku po sobotní liturgii ve městě Gjumri. Při tamním klášteře „Matky Boží Arménské“ spravují sestry Neposkvrněného početí P. Marie sirotčinec a denní stacionář pro staré lidi, podporované od roku 1997 papežskou nadací Kirche in Not.

„Přišly jsme po zemětřesení v roce 1988. Nejprve jsme pracovali ve Spitaku, který byl epicentrem zemětřesení. Byly jsme jen dvě sestry. Celé město tehdy truchlilo, dospělí i děti, protože většina z nich přišla o celou rodinu. Pak jsme byly ve vesnici Arevik, která je katolická, a lidé chtěli, abychom tam vyučovali katechismus. S povolením ministerstva školství jsme učily na státní škole,“

popisuje sestra Arousiag své dosavadní působení.
„Když mi arcibiskup řekl, že k nám má přijet papež, měla jsem za to, že žertuje. Ještě teď se zdráhám uvěřit,“ dodává:

„Nedělejte si legraci! – řekla jsem mu. - Papež, ten člověk, za kterého se každý den modlím a který se mi tolik líbí, že má přijít do tohoto malého sirotčince a navštívit naše malé děti?“ Ale arcibiskup odvětil, že to myslí vážně, že papež skutečně přijede na oběd a ke krátkému odpočinku. „Připravte pokoje,“ dodal. A já jsem na to řekla, že pro tohoto papeže nechám všechno, tak jak to je, protože vím, že si nepřeje, aby se kvůli jeho návštěvě dělaly kdovíjaké věci ,“ vysvětluje řeholnice.

A přece je všechno připraveno a 37 dětí ze sirotčince zkouší písně na papežovo přivítání. Jak se sestra Arousiag pochlubila, dětský sbor je téměř profesionální a má repertoár v různých jazycích.
Kromě sirotčince místní řeholnice organizují také letní tábory pro osiřelé děti a chudé rodiny. V minulém roce se takto postaraly o 890 dětí, mezi nimiž bylo také 40 malých uprchlíků ze Sýrie.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.