Rádio Vaticana

Zahájen každoroční italský katolický mítink

19.8.2016

Křesťan po vzoru Pána Ježíše vždy pohlíží na druhého s otevřeností, ať už jde o kohokoli, protože žádného člověka nepovažuje za definitivně ztraceného – čteme v listu, který papež František prostřednictvím kardinála státního sekretáře Piera Parolina zaslal na Mítink přátelství mezi národy. Letošní 37. ročník tohoto setkání, které v italském Rimini každoročně organizuje hnutí Comunione e Liberazione, nese název „Ty jsi pro mě dobro“.

Papežské poselství zdůrazňuje význam dialogu, nejen jako prostředku vzájemného obohacení a poznání druhého, ale také jako nezbytné podmínky k pochopení pozice druhého, ba dokonce jeho postojů, s nimiž nesouhlasíme. „Mnoho neklidu, před nímž se cítíme bezmocní, je ve skutečnosti tajuplným pozváním k hledání základů společenství mezi lidmi a k novému začátku,“ čteme v poselství. Jaký je úkol Ježíšových učedníků v této situaci? – ptá se kard. Parolin a odpovídá slovy papeže Františka: „hlásat evangelium, což dnes více než kdy dříve znamená především přistupovat k lidským zraněním a přinášet silnou a prostou přítomnost Ježíše, jeho útěšné a povzbuzující milosrdenství“ (František, Promluva u příležitosti převzetí Ceny Karla Velikého, 6. 5. 2016). Svatý otec vybízí účastníky Meetingu, aby se zaměřili na osobní kreativní svědectví s vědomím, že to, co je přitažlivé, získává druhé a uvolňuje řetězy, není síla užitých nástrojů, ale vytrvalá mírnost Otcovy milosrdné lásky, kterou může každý získávat ze zdrojů milosti, jež nám Bůh nabízí ve svátostech, zejména v eucharistii a svátosti smíření, aby ji pak nesl a dával svým bratřím, stojí v papežském poselství do Rimini.

O pobídce Svatého otce k dialogu a k vstřícnému postoji k druhému člověku hovořil na Mítinku v Rimini náš korespondent Luca Collodi s apoštolským vikářem severní Arábie, mons. Camillem Ballinim (foto):

„Jde zcela jistě o velice aktuální téma, zejména v Itálii, v zemi, která je geograficky položena tak, že přijímá lidi, kteří utíkají z válek a ze situací po lidské stránce mimořádně obtížných a je tedy důležité, abychom si zachovali tento smysl pro bratrství a porozumění druhému. Já žiji v arabských zemích už 47 let. Deset let jsem žil také v Súdánu, kde jsem byl svědkem lidsky beznadějné situace. Lidé strašlivě trpěli hladem, sociální i náboženskou diskriminací... Uvědomuji si tedy, čemu tito lidé, kteří nyní přicházejí ze Súdánu a z jiných zemí, chtějí uniknout. Mnohokrát jsem si sám říkal: já jsem Ital, mám se kam vracet, mám svou řeholní rodinu, přirozenou rodinu... ale kdybych byl jedním z nich, co bych udělal? Udělal bych totéž co oni, snažil bych se vyváznout z této situace, abych zabezpečil svou rodinu a zajistil svým dětem lidštější, pokojnější a šťastnější budoucnost. Musíme si dát tedy velký pozor, abychom se nenechali zavést ideologií a nepolitizovali tyto lidsky skutečně mimořádné a obtížné situace.“

Co se děje v arabském světě na počátku třetího tisíciletí?

„Je v něm mnoho pohybu a chuti k revoluci. Nejprve šlo o sociální revoluce, ta proslulá arabská jara. Pak se jich však zmocnili fundamentalisté a ze sociálních revolucí se vyvinuly fundamentalistické revoluce. Co přinese budoucnost je nyní těžké odhadnout, také proto, že „umírnění“ se nikdy nevyjádřili. Co udělali? Jak se vyslovili umírnění muslimové? Nečekaně jsme je viděli v kostele, před několika týdny, po zavraždění onoho francouzského kněze, ale podle mě šlo spíše o emotivní událost než o skutečné zaujetí stanoviska proti něčemu. Dal bych přednost laičtější akci. Nikdy nezorganizovali občanskou, veřejnou demostraci, aby zdůraznili „toto není islám“. Jak máme přesvědčovat svět, že islám není násilný, když tito „umírnění“ nikdy neuspořádali demonstraci, aby ukázali světu, že toto není pravý islám? Je zapotřebí daleko serióznější, daleko radikálnější zaujetí stanoviska, doprovázené rozhovorem pro tisk a přijetím stanovisk i v politickém prostoru, tedy jasné a silné vyjádření, které by řeklo „toto není pravý islám“. K tomu ale nedošlo a zdá se mi, že se to ani neděje.“

Řekl pro vatikánský rozhlas italský kombonián, biskup Camillo Ballin, apoštolský vikář severní Arábie, který se účastní setkání v Rimini.

Johana Bronková