4.10.2016
Rozdílem 65 tisíc hlasů lid odmítl mírovou dohodu mezi tamní vládou a gerilou FARC, kterou zprostředkoval Svatý stolec. Je však nezanedbatelné, že referenda se účastnilo pouhých 38% kolumbijských voličů, takže většina obyvatel vůbec nešla k urnám. Proto také prezident Santos i velitelé gerily nespatřují ve výsledcích všelidového hlasování žádnou překážku mírového procesu, ve kterém hodlají pokračovat. Patrně hlavním momentem odporu proti dohodě byla shovívavost vůči ozbrojencům z takzvaných Revolučních sil Kolumbie, které za sebou zanechali 260 tisíc lidských životů. S tímto argumentem však nesouhlasí prof. Jairo Agudelo Taborda ze Severokolumbijské univerzity v Barranquilla:
„Tento bod byl velice diskutovaný, ale je nepodložený, protože amnestie se týká pouze nepatrné skupinky pachatelů menších deliktů, zatímco ti, kteří jsou zodpovědní za skutečné zločiny, dostali tresty od 5 do 20 let vězení. Porovnáme-li tyto parametry spravedlnosti s těmi, které aplikoval dřívejší prezident Uribe na členy paravojenských jednotek, kteří dostali tresty odnětí svobody v délce 4 až 8 let, je zřejmé, že zde panuje velký rozdíl. Spíše je za tím snaha nevelké skupiny těch, kteří jsou proti dohodě, neboť se domnívají, že mohou dosáhnout jejího přepracování.“
Říká kolumbijský politolog o výsledcích kolumbijského referenda, které mělo schválit mírovou dohodu mezi tamní vládou a revoluční gerilou.
Milan Glaser
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.