10.10.2016
Vraťme se nyní k některým kardinálským nominacím, které papež ohlásil při včerejší modlitbě Anděl Páně. Jako první na sedmnácti seznamu nových kardinálů, kteří převezmou své birety při konzistoři svolané na 19. listopad, figuruje jméno apoštolského nuncia v Damašku, arcibiskupa Zenariho, který i po svém jmenování do nejbližšího sboru papežských spolupracovníků setrvá ve své misi v Sýrii. „Tento purpur patří Sýrii,“ řekl naší rozhlasové stanici:
„Bylo to pro mě překvapení! Ze srdce děkuji Svatému otci, protože tento purpur patří Sýrie a jejím obětem, všem, kdo tímto strašlivým konfliktem trpí. Purpur patří těmto lidem, trpícím dětem, spoustě ubohých lidí, na něž doléhají důsledky tohoto strašného konfliktu.
Papež užívá ve svých poselstvích velmi silných slov a v tomto případě využívá také určité situace, události, chce totiž, aby byl kardinálem nuncius v Sýrii. To je něco nového, kardinálem se stává nuncius, který zůstává nadále papežským velvyslancem v zemi, kde dosud působil! Má práce tedy zůstává stejná, jako dřív, ale cítím za sebou nyní tuto přímou podporu. Cítím se tedy povzbuzen a mohu říci, že tuto moji misi skutečně podporuje a podpírá Svatý otec.“ - říká apoštolský nuncius v Sýrii, arcibiskup Zenari.
Podobně jako v případě apoštolského nuncia v Sýrii také u arcibiskupa Nzapalainga z Bangui ve Středoafrické republice, ocenil papež František vytrvalé úsilí o pokoj a smíření.
Na první pohled je rovněž zřejmé, že jména budoucích kardinálů odrážejí pozornost papeže Františka k periferiím, biskupové či arcibiskupové z Bangladéše, z ostrova Mauritius, Paupuy- Nové Guiney, Lesotha či z Malajsie jasně ukazují k univerzálnímu charakteru církve. Žádná z těchto zemí dosud neměla kardinála.
Vatikánskému rozhlasu se podařilo zastihnout rovněž arcibiskupa Maurice Piata z Port-Louis na ostrově Mauritius:
„Jsem papeži Františkovi velmi vděčný, že mě povolal k této tak zodpovědné roli. Cítím se velmi zasažen důvěrou, kterou ve mne vložil a kterou vnímám jako nezaslouženou. Jsem mu k dispozici ve všem, oč mě požádá. Nakolik jsem schopen, jsem připraven poskytovat mu spolupráci.“
Arcibiskup Piat bude v kardinálském sboru reprezentovat ostrovy indického oceánu. Sám měl příležitost blíže poznat papeže Františka během poslední synody o rodině v říjnu loňského roku.
Nominace nejbližší našemu regionu, pokud jde o historickou zkušenost, se týká Albánie. Kardinálský biret převezme téměř devadesátiletý kněz Ernest Simoni (foto). Ve svých dvaceti letech byl roku 1948 svědkem vyplenění františkánské koleje v Troshani, při kterém byli bratři profesové zastřeleni a novici vyhnáni. Na kněze byl vysvěcen tajně v roce 1956. O sedm let později byl zatčen, uvězněn a odsouzen k smrti. Trest byl posléze změněn na 25 let nucených prací. V roce 1973 byl znovu odsouzen k nejvyššímu trestu za údajné podněcování k revoltě. Zachránilo ho tehdy svědectví jednoho ze spoluvězňů. V pracovních táborech strávil 18 let, z toho 12 let na práci v dolech. Po pádu komunistického režimu v roce 1990 pokračoval v kněžské službě a v úsilí o smíření mezi lidmi. Jeho svědectví hluboce dojalo Svatého otce během návštěvy v Tiraně 21. září 2014. Pro mikrofony Vatikánského rozhlasu ke svému jmenování řekl:
„Když jsem v televizi sledoval Angelus, který se modlím se Svatým otcem, uslyšel jsem „don Ernest“. Bylo to pro mne nesmírné překvapení. Nikdy by mě to nenapadlo! Musím děkovat Pánu za život, který mi dal, a za mnoho milostí, kterých se mi dostalo. Jistě, zažil jsem pronásledování! „Tak jako pronásledovali mne, tak budou pronásledovat také vás, kteří mě následujete“. Avšak Ježíš byl pro nás vždy mocnou naději, která utěšuje a pomáhá nám milovat.
Já jsem se setkal se Svatým otcem, když přijel do Albánie, vyměnili jsme spolu pár slov. Za vším je Ježíš, který mě zachránil. Prožil jsem mnoho útrap, dvakrát jsem byl odsouzen k smrti, pětkrát jsem stál na prahu smrti, byl jsem vyveden z vězení, aby mě zabili, ale Bůh mě zachránil. Pouze Ježíš, Ježíš, který k nám chová nekonečnou lásku,“ říká albánský kněz. P. Ernest Simoni, jehož kardinálskou nominaci včera ohlásil papež František.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.