Rádio Vaticana

Papež: podřízení politiky finančnictví způsobuje važné škody

28.11.2016

V Konzistorním sále Apoštolského paláce přijal papež František šedesátku účastníků plenárního zasedání Papežské akademie věd. Ve své promluvě Petrův nástupce s potěšením konstatoval, že vědecká a křesťanská komunita sdílejí týž zájem na ochraně společného domu, který je ohrožován ekologickým kolapsem a v důsledku také růstem chudoby a sociální exkluze:

„Těší mne skutečnost, že hluboce pociťujete solidaritu, která vás pojí k lidstvu dneška i zítřka ve znamení velké starostlivosti o matku zemi. Je to úsilí o to chvályhodnější, že se plně zaměřuje na posílení integrálního lidského rozvoje, míru, spravedlnosti, důstojnosti a svobody lidské osoby.“

Papež připomněl široké rozpětí témat probíhajícího plenárního zasedání: od posledních objevů v oblasti kosmologie po otázku obnovitelných zdrojů až po problematiku umělé inteligence. Poukázal pak na bezohledně vlastnický vztah k přírodě, který charakterizoval moderní epochu a zdůraznil, že lidská pozice je jiná: totiž má být spolupracovníkem na uchovávání a rozvoji bytí a biodiversity naší planety a života, který je na ní přítomen.

„Stručně řečeno, řekl bych, že především na vědcích, kteří pracují nezávisle na politických, ekonomických a ideologických zájmech, spočívá úkol vytvořit kulturní model, který by čelil krizi spojené s klimatickými změnami a jejich sociálními důsledky, tak aby nesmírné možnosti produkce nebyly vyhrazeny pouze nemohým. Stejným způsobem, jakým vědecká komunita prostředníctvím vnitřního interdisciplinárního dialogu dokázala studovat a prokázat krizi naší planety, tak je dnes povolána vytvářet směrnice, které by poukázaly na všeobecná řešení...“

Papež jmenoval zejména tři z témat, kterými se plenární zasedání Papežské akademie věd zabývá: dostupnost vody, obnovitelnou energii a zajištění výživy. Vědce vybídl, aby se podíleli na vypracování normativního systému, který „stanoví nepřekročitelné limity a zjistí ochranu ekosystémů dříve, než nové formy moci založené na techno-ekonomickém paradigmatu způsobí nevratné škody nejen na životním prostředí, ale také na soužití, demokracii, spravedlnosti a svobodě.“ Papež upozornil také na „slabou reakci“ mezinárodní politiky pokud jde o vůli hledat obecné dobro.

„Podřízenost politiky technologii a finančnictví, oborům, které vyhledávají především zisk, se projevuje zejména v „nesoustředěnosti“ či ve zpoždění pokud jde o aplikaci světových dohod o životním prostředí, jakož i v nepřetržitých válkách o nadvládu, skrývaných za vznešené nároky, které působí stále závažnější škody jak na životním prostředí, tak na morálním a kulturním bohatství národů.“

Navzdory tomu všemu neztrácíme naději a snažíme se využít času, který nám Pán dává – uzavřel Svatý otec a vybídl vědce, aby se nechali vést morálními hodnotami a projektem udržitelného a integrálního rozvoje.

Johana Bronková