Papež: Modlete se, aby moje stáří bylo klidné, zbožné a radostné

17.12.2016 

Svatý otec, který se dnes dožívá osmdesáti let, sloužil při této příležitosti z inciativy kardinálského kolegia v Paolinské kapli Apoštolského paláce eucharistii spolu se šedesáti kardinály. Před začátkem liturgie pronesl děkan kardinálského kolegia kardinál Angelo Sodano jménem všech krátkou blahopřejnou řeč. V samotném jejím závěru řekl:

Vězte, že jsme vám nablízku, tím spíše v tento krásný den vašeho života. Budeme vás ustavičně provázet svojí modlitbou, pamětlivi toho, co opakujeme každý den při mši svaté: ať nás všechny, kdo máme účast na těle a krvi Kristově, shromáždí a sjednotí Duch svatý.

Petrův nástupce ve své homilii komentoval dnešní evangelium (Mt 1,1-17), které podává Ježíšův rodokmen. Papež rozjímal o paměti jakožto způsobu modlitby a setkávání s Bohem a zakončil ji slovy:

Adventem jsme začali cestu bdělého očekávání Pána. Dnes se zastavujeme, hledíme zpět, vidíme, že cesta byla krásná a Pán nás nezklamal, Pán je věrný. Vidíme, že v dějinách i v našem životě byly krásné momenty věrnosti i ohavné momenty hříchu. Je tam však Pán a podává ruku, aby tě pozvedl a řekl ti: „Jdi dál!“ Takový je křesťanský život: jdi dál, vstříc definitivnímu setkání. Tato velice intenzivní cesta bdělého očekávání Pánova příchodu nám nikdy nebere milost upamatování, pohlédnutí zpět na to všechno, co v dějinách spásy Pán učinil pro nás a pro církev. Tak porozumíme, proč nám dnes církev dává číst tuto pasáž, která může působit nudně, ale obsahuje dějiny Boha, který putoval se svým lidem, aby se nakonec stal člověkem jako každý z nás.
Kéž nám Pán pomůže přijmout tuto milost upamatování. Chtělo by se říci: „Je to těžké, nudné a existuje tolik problémů...“ Autor listu Židům na naše stížnosti krásně odpovídá: „Buď klidný, ještě jsi netrpěl až do krve“ (srov.
Žid 12,4). I trochu humoru pro nás má onen svatopisec, aby nás povzbudil k další cestě. Kéž nám Pán daruje tuto milost.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy homilie je ZDE

Na konci liturgie se Svatý otec ještě jednou obrátil ke koncelebrujícím a dodal:

Chtěl bych vám poděkovat za tuto koncelebrovanou bohoslužbu, za vaše doprovázení v tento den: moc děkuji! Děkuji vám, eminence, děkane kardinálského kolegia, za vaše procítěná slova. Mnohokrát děkuji! Již několik dní mi přichází na mysl slovo, které vypadá nepěkně: stáří. Straší, přinejmenším, straší... Včera mi daroval mons. Cavaliere Ciceronovo De senectute - O stáří. To byla další kapka navíc. Vzpomínám si, že jsem na našem prvním setkání 15. března 2013 řekl: »Stáří je sídlem životní moudrosti«. Doufejme, že to bude platit také pro mne. Doufejme. Také mne napadá jedna báseň, myslím od Plinia: »Tacito pede lapsa vetustas [Ovidius] – Potichu přichází stáří.« Je to úder! Když se o tom však přemýšlí jako o životní etapě, která má rozdávat radost, moudrost a naději, začíná se žít znovu. Napadá mne také další báseň, kterou jsem vám tehdy citoval: »Stáří je klidné a zbožné - Es ist ruhig, das Alter, und fromm« [Hölderlin]. Modlete se, aby to moje stáří bylo takové: klidné, zbožné a plodné. A také radostné. Děkuji.

Poděkoval papež František kardinálům za projevená blahopřání ke svým 80. narozeninám.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.