Papež ke členům Global Foundation: Nestávat se stroji bez duše

14.1.2017 

„Shromáždili jste se v Římě, abyste hledali správné cesty vedoucí ke „kooperativní globalizaci“ – tedy takové, která stojí v příkrém protikladu ke „globalizaci lhostejnosti“, oslovil dnes papež František zástupce Global Foundation, australské neziskové organizace. Její členové z finančního, podnikatelského, politického i akademického sektoru se v těchto dnech v rámci dvoudenního kulatého stolu zamýšleli nad možností, jak obnovit důvěru v globální ekonomiku. Papež jim připomenul motto jejich organizace: „Společně usilovat o globální obecné dobro“.

“Především bych chtěl zdůraznit, že je nelidský, a tudíž nepřijatelný takový světový hospodářský systém, který odepisuje muže, ženy a děti, protože se už nezdají užiteční podle měřítek ziskovosti daného podniku či jiných organizací. Toto skartování lidí vede k regresi a odlištění jakéhokoli politického či ekonomického uspořádání. Z těch, kteří zapříčiňují anebo dopouštějí odpis druhých lidí – uprchlíků, zneužívaných nebo zotročovaných dětí, chudých lidí, umírajících za mrazů na ulici – se stávají stroje bez duše. Implicitně přijímají princip, že dříve nebo později také oni budou skartováni, až už nebudou prospěšní společnosti, která do svého středu postavila finanční modlu.“

Po pádu totalitních systémů v devadesátých letech a postupné integraci trhů, dnes nazývané globalizací, varoval svatý Jan Pavel II. před rozšířením kapitalistické ideologie. Soudil, že to s sebou přinese minimální či nulovou pozornost vůči jevům vyčleňování ze společnosti, vykořisťování a lidského odcizení. Nebude se dbát na masy lidí žijící ve velké materiální a morální bídě a ve slepé víře se řešení všech těchto problémů přenechá volnému rozvoji tržních sil (Centesimus annus, 42).

“Když si můj předchůdce položil otázku, zda takový ekonomický systém má být vzorem pro ty, kteří hledají cestu skutečného hospodářského a sociálního pokroku, dospěl k rozhodně negativní odpovědi. Toto není cesta. Bohužel, rizika, kterých se sv. Jan Pavel II. obával, se široce potvrdila.“

Naštěstí však existují instituce a jedinci, kteří léčí zlo vyvolané nezodpovědnou globalizací. Papež za všechny jmenoval Matku Terezu z Kalkaty.

“Přijímala každý lidský život – nenarozený, opuštěný i odepsaný – a dala slyšet svůj hlas mocným země, aby uznali svoji vinu za zločiny bídy, kterou sami stvořili“.

Papež tento postoj doporučil všem, kdo usilují o solidární a kooperativní globalizaci. Jde o to, řekl, aby každému člověku osobně nebyly lhostejné rány druhých lidí a aby se naučil soucítit s trpícími.

“Takovýto soucit přiměje ekonomické a politické činitele, aby užívali svou inteligenci a zdroje nejenom ke kontrole a monitoringu účinků globalizace, nýbrž aby mohli pomoci lidem zodpovědným na různých politických úrovních – oblastní, národní i mezinárodní, aby korigovali směr pokaždé, když je to nutné. Politika a ekonomika by totiž měly spočívat ve výkonu ctnosti, zvané moudrost.“

Církev neztrácí důvěru, protože zná velký potenciál lidského rozumu, který se dává vést Bohem, a také dobrou vůli všech nepatrných i velkých, bohatých i chudých, podnikatelů i pracujících, loučil se papež se členy australské organizace Global Foundation.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.