Zvolení Trumpa je výrazem nedůvěry vůči vládnoucí třídě, domnívá se Gotti Tedeschi

22.2.2017 

Přinese Brexit a nástup prezidenta Trumpa triumf protekcionismu a s ním uzavřenější svět? A co bude pro Evropu znamenat její afinita k Číně? – o tom rozmlouvali redaktoři italského týdeníku Tempi s bývalým předsedou Vatikánské banky (IOR) a významným odborníkem v oblasti etiky finančnictví, Ettorem Gotti Tedeschim, v článku nadepsaném „Lepší Trump dnes než Merkelová navždy“. Podle ekonoma, který stojí v čele italské pobočky Banky Santander, je sice brzy na závěry, ale z dosavadních Trumpových prohlášení lze vyvodit, že jeho úmyslem není „protekcionismus“, „nýbrž evidentní, nezbytný a vhodný návrat delokalizované produkce, který vytvoří sektory podporující ekonomický růst a zaměstnanost. Stejného rodu je také Brexit, v němž jde ve skutečnosti o vyslovení nedůvěry vládnoucí třídě, která vytvořila a posléze špatně spravovala krizi. Tentokrát je ovšem nesouhlas obrácen k arogantnímu Německu, kterému Angličané nechtějí nechat v rukou vedení Evropy,“ říká profesor Gotti Tedeschi.

Druhým velkým problémem je otázka Číny a její invaze na evropské trhy. Čína těžila z přesunutí produkce z části západního světa, protože měla nespravedlivé výhody v ceně produkce, založené na polootrocké práci, připomíná italský ekonom známá fakta. Nyní však import klesl a Číně, pokud chce zabránit kolapsu, nezbude než zaměřit se na vnitřní trhy. Spolu s tím musí také růst kupní síla, a tedy platy, a zároveň i cena produkce a prodejní ceny – ilustruje profesor Gotti Tedeschi současnou situaci. Jak se domnívá, Číně nezbude nic jiného než přistoupit na dohodu s „Trumpovým“ západním světem. Mimo jiné proto, že Spojené státy mají takový technologický náskok, že se v některých typech produkce dokáží téměř vyrovnat čínským cenám.

Pak je tu ještě jedna otázka, která - jak prozrazuje profesor Gotti Tedeschi – eminentně zajímala už v roce 2004 kardinála Josepha Ratzingera: totiž jak se projeví efekt globalizace na lidských právech ve světě. V této věci je nutné mít na vědomí, že čínská kultura není založena na křesťanských kořenech. Její základy musíme hledat v taoismu, konfucianismu, buddhismu a maoismu – a právě tam také leží základy toho, co nazýváme „čínským pragmatismem“, dodává italský ekonom.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.