Milosrdenství je konkrétní forma, kterou zviditelňujeme Ježíšovo vzkříšení

23.4.2017 

Promluva papeže před modlitbou Regina caeli, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Víme, že si každou neděli připomínáme zmrtvýchvstání Pána Ježíše, ale v tomto období po Velikonocích má neděle význam ještě pronikavější. Tato druhá neděle velikonoční bývala v církevní tradici nazývána „in albis“. Co to znamená? Tento výraz odkazoval k obřadu, který se pojí s přijetím křtu na Velikonoční vigilii. Každý pokřtěný dostal bílé roucho, latinsky alba, označující novou důstojnost Božích dětí. Dělá se to dodnes, novorozenci dostávají jen symbolickou roušku, zatímco dospělí oblékali skutečné roucho, které nosili celý týden až do této neděle. Odtud je odvozeno jméno in albis deponendis, což znamená neděle, kdy se odkládá bílé roucho. Jeho odložením začínali nově pokřtění svůj nový život v Kristu a v církvi.

Potom je tu ještě něco. Ve Svatém roce 2000 svatý Jan Pavel II. ustanovil, aby tato neděle byla dedikována Božímu milosrdenství. Byla to opravdu krásná intuice, bylo to vnuknutí Ducha svatého. Před pár měsíci jsme zakončili mimořádný Svatý rok milosrdenství a tato neděle nás vybízí k obnově milosti vycházející z Božího milosrdenství. Dnešní evangelium vypráví o zjevení vzkříšeného Krista učedníkům shromážděným ve večeřadle (srov. Jan 20,19-31). Svatý Jan píše, že Ježíš, jakmile pozdravil učedníky, „řekl jim: »Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.« Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: »Přijměte Ducha svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny«“ (vv.21-23). Takový je smysl milosrdenství, které se prezentuje právě v den Ježíšova vzkříšení jako odpuštění hříchů. Vzkříšený Ježíš dal své církvi jako primární poslání to svoje, tedy poslání přinášet všem konkrétní zvěst odpuštění. Toto je primární úkol: zvěstovat odpuštění. Toto viditelné znamení Jeho milosrdenství s sebou nese pokoj srdce a radost z nového setkání s Pánem.

Milosrdenství ve světle Paschy lze vnímat jako opravdovou formu poznání. A to je důležité: milosrdenství je opravdová forma poznání. Víme, že k poznání se dochází prostřednictvím různých forem. Poznává se skrze smysly, poznává se intuitivně, prostřednictvím rozumu a dalších forem. Je však také možné dojít k poznání skrze prožitek milosrdenství, protože milosrdenství otevírá bránu mysli, aby bylo možno lépe chápat tajemství Boha i naší osobní existence. Milosrdenství nám umožňuje pochopit, že násilí, zášť a pomsta nemají žádný smysl, a jejich první obětí je ten, kdo v sobě tyto pocity živí, protože tak přichází o svoji vlastní důstojnost. Milosrdenství otevírá také bránu srdce a umožňuje projevovat blízkost zejména těm, kdo jsou osamoceni a odsouváni na okraj, aby mohli pocítit, že jsou bratři, děti téhož Otce. Pomáhá rozpoznat ty, kdo potřebují útěchu, a umožňuje nacházet odpovídající slova povzbuzení.

Drazí bratři a sestry, milosrdenství rozehřívá srdce, kterému umožňuje vnímat potřeby bratří sdílením a účastí. Milosrdenství vlastně zavazuje všechny, aby se stali nástroji spravedlnosti, smíření a pokoje. Nikdy nezapomínejme, že milosrdenství je klíč k životu víry a konkrétní forma, kterou zviditelňujeme Ježíšovo vzkříšení.
Maria, Matko Milosrdenství, pomoz nám věřit a radostně toto všechno žít.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.