Temná noc v denících Carmen Hernándezové

24.7.2017 

Nečekané překvapení a ohromující odhalení – zejména pak pro zakladatele Neokatechumenátní cesty Kika Argüella. Řeč je o denících jeho dlouholeté spolupracovnice v apoštolátu, Carmen Hernándezové, které na 340 stranách shromažďují dosud soukromá vyznání španělské teoložky z let 1979-81. Carmen zemřela v 86 letech právě před rokem (19.7.2016). První trojici z jejích četných a po třicet let ve skrytu uchovávaných sešitů připravil k vydání Kiko Argüello, kritickým aparátem edici opatřili kněží Ezechiele Pasotti a Francisco Javier Sotil. Svazek pod titulem „Diarios 1979-1981“ vyšel v prestižním nakladatelství Španělské biskupské konference (BAC – Biblioteca de Autores Cristianos), které od konce druhé světové války publikuje překlady Bible, církevní dokumenty, spisy církevních otců a díla nejvýznačnějších katolických autorů každé doby.

Totéž nakladatelství otisklo loni Kikovy paměti (Anotaciones 1988-2014, BAC, 2016). Poznámky zakladatele Neokatechumentáního cesty, dosud přeložené do portugalštiny a italštiny (polský a francouzský překlad se připravuje) se však týkají mnohem širšího časového úseku téměř tří desetiletí. Poslední z nich je věnována ženě, která s Kikem neoddělitelně sdílela misijní úsilí: „Proč pláčeš, má duše? Proč pláčeš? Carmen odešla s Pánem. Ano! V srdci vnímám její lásku. Jak mimořádná to byla žena a jak mne měla ráda“, zapsal si Kiko, aniž by tušil, jak tuhému duchovnímu boji byla vystavena tato navenek tak rázná misionářka. Necelých osm set deníkových zápisů, ke kterým se Carmen uchylovala často za hluboké noci v nejrůznějších částech světa, vyjevuje mystické rysy její osobnosti v intenzívním osobním dialogu s Pánem, poznamenaným hlubokým utrpením a častokrát duchovním neklidem.

Popisují „temnou noc“ tak, jak ji prožívali mnozí světci počínaje sv. Janem od Kříže po Matku Terezu z Kalkaty: „Nejsi tu, můj Ježíši. Jdu proti proudu. Jaká hořkost – tato žalostná a temná psýché. Neumím žít. Smiluj se nade mnou. Umdlévám v existenciální tragédii“, čteme v jednom ze záznamů. A jinde jakoby v telegrafickém výčtu: „Celý den smutná, skleslá, sklíčená, bez obzorů, energie, ničeho. Po čem jen mohu toužit? Po tvé přítomnosti, Pane“. Deníky Carmen Hernándezové jsou nepřetržitým voláním k Pánu a nikdy nekončící prosbou o pomoc – neexistuje stránka, na které by autorka Ježíše neprosila, aby ji navštívil, utěšil, projevil, že žije a zahrnuje ji milosrdenstvím: „Miluji tě, můj Ježíši, neopouštěj mne, přijď mi na pomoc…Přijď! Přijď ! ( ono Ven! Ven! je v rukopise vždy psáno s velkým písmenem…) Přijď, lásko mého mládí a má naději. Dodej mi sil, neboť se propadám do nicoty“. Volání o pomoc však vychází ze silné jistoty, o které píše na jiném místě: „Jestliže Ty nejsi, není nic“. Jindy se denní záznamy soustřeďují na krátký popis uplynulého dne, anebo úsečné: „Dobrou noc, Pane“.

„Je hrdinské, že Carmen padesát let stála po mém boku, a přitom v tichosti trpěla, aniž by to nějak projevila. Sama s Pánem“, nezastíral Kiko Argüello dojetí nad obsahem deníků při oficiálním představení díla na konci června v Madridu. Vzpomenul přitom na časté Carmeniny výtky a diskuse, kterým všichni přihlíželi. „Peklo je plné kazatelů stylu Kika Argüella“, neváhala říci žena, z jejíchž deníkových zápisů nyní vysvítá, kolikrát volala o pomoc a útěchu právě pro kritizovaného Kika, u kterého si pokorně vážila kazatelského charismatu, jehož se jí samotné nedostávalo. V jiných zápisech zase vystupují na povrch Carmeniny intuice, později konkretizované v rodícím se formačním díle. Jedním z takovýchto darů církvi – jak uznal papež František – je opětovné docenění celonoční modlitby při Velikonoční vigilii. Jak při prezentaci Deníků poznamenal kardinál Paul Josef Cordes, který stál nablízku Kikovi a Carmen v době, kdy byl místopředsedou Papežské rady pro laiky, toto dílo přesahuje Neokatechumenátní společenství. Jejich četba totiž „vyjevuje veškerou dramatičnost církevního díla, které chce přivádět lidi naší doby ke Kristu a víře“, zdůraznil. Dodejme, že italský překlad prvního dílu z pravděpodobně šestisvazkové řady deníků Carmen Hernandézové se připravuje na září – s předmluvou papeže Františka.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2021 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.