Zemřel ostrakizovaný koncilní protagonista a mariolog René Laurentin

16.9.2017 

Minulou neděli (10. září) zemřel ve věku 99 let francouzský teolog, otec René Laurentin, znalec v oboru mariologie, člen mnoha biskupských komisí zkoumajících pravost mariánských zjevení, mimo jiné také v Medjugorje, a v neposlední řadě teologický poradce na Druhém vatikánském koncilu. Je autorem přibližně stovky menších, ale i monumentálních děl, teologických příruček, historických i duchovních pojednání, z nichž několik vyšlo také česky. Se vzpomínkami na něho se svěřuje jeho přítel, italský historik a publicista, Vittorio Messori, který zmiňuje akademický ostrakismus ve vztahu k tomuto francouzskému teologovi. René Laurentin se zásadně podílel na sepsání poslední kapitoly dogmatické konstituce Druhého vatikánského koncilu Lumen gentium věnované právě Blahoslavené Panně Marii, Matce Boží v tajemství Krista a církve.

„Ve Francii – poznamenává Messori – jej akademické teologické kruhy přehlížely jako někoho, kdo se zaobírá věcmi, jež jsou ztrátou času, totiž mariánskými zjeveními, která považovaly za irrelevantní. On však tento ostrakismus, který jej líčil jako nějakého vizionáře, trpělivě snášel.“ Laurentin je ostatně autorem obsáhlých pojednání o velkém neznámém Duchu svatém, o Trojici a o Eucharistii. Během koncilu byl však také korespondentem francouzského deníku Le Figaro. Byl všestranný, podotýká Messori a odpovídá pak na otázku, proč Laurentina, ačkoli byl protagonistou koncilu média s koncilem příliš nespojovala. „Bylo tomu tak proto – vysvětluje Messori – že oponoval odklonu směrem k imaginárnímu koncilu. Postavil se proti pokoncilnímu blouznění. Také proto se na něho mnozí kolegové dívali skrz prsty. Zvláště doma se v akademickém prostředí setkával s odporem, zatímco v Itálii byl oblíben a v USA učil na prestižní katedře.“

Zajímavou podrobnost uvádí italský publicista o zesnulém francouzském mariologovi v souvislosti se zjeveními ve Fatimě. Laurentin se těmto událostem kupodivu nikdy nevěnoval, ba dokonce odmítl žádost portugalského episkopátu, když po něm chtěl, aby je znovu prozkoumal. „Říkal, že se kolem Fatimy vzňala spousta politických vášní, které by mu překážely v práci,“ vzpomíná Messori.

Na námitku, že Maria je v ekumenickém dialogu kamenem úrazu, odpovídá italský publicista poukazem na Laurentinovo opačné přesvědčení: „Tato námitka přikládá příliš velký význam protestantismu. Ten však představuje v křesťanstvu jenom nevelkou část, která se navíc stále zmenšuje. Pravoslaví nás však mariánskou zbožností dokonce překonává. A potom – pokračuje Messori s odkazem na mezináboženský dialog – Laurentin se domníval, že ačkoli je dialog s islámem iluzorní a prakticky neproveditelný, spočívá jediná možnost kontaktu právě v Marii, které je věnována celá jedna súra. Muslimové odmítají židy, poněvadž neuznávají Mariino panenství ani Ježíše, který je v Koránu častokrát zmiňován pouze označením „Mariin syn“. Maria je navíc jedinou ženou, která je v Koránu citována. Možná, že to něco znamená.“

René Laurentin byl rovněž členem jedné z biskupem jmenovaných komisí zkoumajících fenomén Medjugorje. „Měl za to – vzpomíná Messori – že Medjugorje představuje po Druhém vatikánském koncilu masový fenomém, který je základním faktorem rozvoje křesťanství. Ani papežské návštěvy nemají takový vliv na náboženskou praxi. Vždycky jsem byl opatrný, protože církev se v této věci ještě nevyjádřila, ale Medjugorje je jediné a zcela dobrovolné katolické lidové hnutí, které je motivováno pouze možností, že se na daném místě zjevuje Maria. Také Lurdy, které měly po skončení Druhého vatikánského koncilu návštěvnost 2 miliony ročně, navštěvuje dnes více než 5 milionů lidí, “ uzavírá Messori.

„Ohledně pravosti zjevení – dodává – podal jednou Laurentin jako příklad mariánskou svatyni v Caravaggio, která je nejnavštěvovanějším poutním místem Lombardie. Dnes by nikdo nedohledal dokumenty o tamějších zázračných událostech, ale čím by byla Lombardie nebýt svatyně v Caravaggio? Potom je také možné, že v Medjugorje se Maria přidala až později, i když třeba na začátku nebyla,“ poznamenává Messori a udivenému tazateli z internetového deníku La Nuova Bussola Quotidiana potom vysvětluje: „Laurentin poslední dobou o Medjugorje smýšlel takto: Možná, že na začátku Maria nebyla, ale nyní – říkal – jsem si jist, že ano. Maria nemůže ponechat v klamu svoje děti, které si drásají kolena cestou na Križevac. Nyní tam určitě je,“ přibližuje italský publicista Vittorio Messori názor zesnulého francouzského mariologia René Laurentina.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.