Rádio Vaticana

Papež: Život křesťana není jeho soukromé vlastnictví

14.10.2017

Sobotní dopoledne patřilo Svatopetrské náměstí rozmanitým společenstvím zrozeným z charismatu sv. Vincence de Paul, iniciátora nového rozmachu charitativního působení církve v počátcích novověku. Přibližně 30 tisíc jejich členů, spolupracovníků a příznivců z celého světa si dvou hodinovým programem připomnělo letošní 400. výročí založení prvního charitativního sdružení zrozeného z této inspirace.

V první polovině 17. století dal sv. Vincenc ve Francii podnět ke vzniku četných místních charitativních sdružení a mnohé kongregace se k jeho odkazu přihlásily po jeho smrti. On sám zřídil Misionářskou kongregaci lazaristů (zkratka C.M.), jinak také vincentinů, kteří dnes působí v 86 zemích všech kontintentů. U nás sice tato mužská kongregace nemá vlastní organizační strukturu, avšak v několika českých farnostech pracují lazaristé ze Slovenska. Sv. Vincenc spolu se sv. Luisou de Marillac založili Kongregaci Dcer křesťanské lásky, které působí i v České republice. V naší vlasti vznikla později další kongregace nazvaná Milosrdné sestry sv. Vincence de Paul. Oběma se zkráceně říká vincentky.

Dopolední program vincentského jubilejního roku vyvrcholil setkáním se Svatým otcem, který poděkoval za čtyřsetleté trvání tohoto charismatu, o kterém v úvodu své promluvy poznamenal, že „vychází ze srdce a proto byl k této příležitosti na Svatopetrském náměstí umístěn relikviář s ostatky srdce sv. Vincence.“ Petrův nástupce shrnul vincentského ducha třemi slovy, jež jsou důležitá pro křesťanský život vůbec, totiž adorace, pohostinnost a pohyb.

„Existuje bezpočet pobídek svatého Vincence k pěstování vnitřního života a modlitby, která očišťuje a otevírá srdce. Modlitba je pro něho podstata, nikoli pouhá povinnost a tím méně souhrn formulí. Modlitba znamená zastavit se před Bohem, setrvat s Ním a jednoduše se Mu svěřit. Nejčistší modlitba je taková, která dává prostor jenom Pánu, jehož chválí, nic víc, tedy adorace. Kdo ji objeví, stane se mu nezbytností. Je to čirá důvěrnost s Pánem, který dává pokoj a radost a odnímá životní starosti. Proto svatý Vincenc radil tomu, kdo se nacházel ve velkém tlaku, aby se odevzdal Bohu jednoduchým pohledem, nesnažil se hledat Jeho přítomnost smyslovým úsilím, ale svěřil se Mu. To je adorace: stanout před Pánem v úctě, klidu a mlčení, dát Mu prvenství a důvěřivě se odevzdat. A potom Jej prosit, aby Jeho Duch sestoupil k nám, a nechat svoje věci odejít k Němu. Takto mají místo v adoraci také lidé v nouzi, naléhavé problémy a tíživé situace.“

Druhým slovem – pokračoval papež – je pohostinnost. „Když slyšíme toto slovo, napadne nás hned, že je třeba něco dělat. Pohostinnost je však něco hlubšího a znamená redukovat dimenze vlastního já, zkorigovat vlastní smýšlení, pochopit, že život není mým soukromým vlastnictvím a že čas nepatří mně. Je to pozvolný odstup ode všeho, co je moje: od svého času, svého odpočinku, svých práv, svého programu, své agendy.“

„Přívětivý křesťan je pravým mužem či pravou ženou církve, protože církev je Matka a matka život přijímá a doprovází. A jako se syn podobá svým vzezřením matce, tak na sobě křesťan nese rysy církve. Opravdu věrným synem církve je ten, kdo vlídně a bez lamentování vytváří svornost, společenství a velkodušně rozsévá pokoj, i když není opětován.“

Poslední slovem je pohyb. „Láska je dynamická – pokračoval papež František – a vychází ze sebe. Kdo miluje, nesedí v křesle, nečeká až přijde lepší svět, nýbrž s nadšením a jednoduše vstává a jde. Svatý Vincenc to řekl dobře: „Naším povoláním je tedy jít, nejenom do jedné farnosti, ba ani jen do jedné diecéze, nýbrž rozejít se po celé zemi. Proč? Zapalovat srdce lidí a činit totéž, co Boží Syn, který přinesl oheň na svět, aby vzplanul Jeho láskou.“

„Drazí bratři a sestry, děkuji vám, že se ubíráte cestami světa, jak by to dnes žádal svatý Vincenc. Přeji vám, abyste se nezastavili, ale nadále se denně nechávali zdravě nakazit činorodou láskou, ochotou a svorností. Ze srdce žehnám vám a všem chudým, které potkáte. A prosím vás, nezapomeňte se modlit za mne.“

Končil papež František svoji promluvu ke členům a spolupracovníkům institutů čerpajících z charismatu sv. Vincence de Paul.

Milan Glaser