Rádio Vaticana

Papež: Když převládne zisk, z demokracie se stává plutokracie

20.10.2017

„Změnit vztahy mezi trhem, státem a občanskou společností“ – tak znělo téma semináře, který v těchto dnech (19.-21.10.) za podpory mezinárodních odborníků zorganizovala Papežská akademie sociálních věd. Jeho účastníky dnes přijal papež František a zamyslel se nad dvěma zásadními příčinami marginalizace a vzniku existenciálních periferií.

“První je trvalý a systematický nárůst sociálních rozdílů a využívání planetárních zdrojů, který je větší než nárůst příjmů a bohatství. To však nelze považovat za osudovost či dějinnou konstantu. Tento nepoměr totiž závisí kromě individuálních postojů také na ekonomických pravidlech, pro která se daná společnost rozhodne. Pomysleme na výrobu energie, trh práce, bankovní systém, sociální zajištění, daňový systém a školství. Podle toho, jak jsou tato odvětví naplánována, různě ovlivňují způsob, jakým se výnosy a bohatství rozdělují mezi ty, kteří přispěli k jejich zrodu. Pokud jako konečný účel převáží zisk, z demokracie se stává plutokracie, v níž narůstá sociální nerovnost a vykořisťování planety.“

Druhou příčinou marginalizace je práce nedůstojná člověka, pokračoval Svatý otec. Zatímco ještě včera encyklika Rerum novarum (1891) naléhala na „spravedlivou mzdu“, dnes se můžeme ptát, proč jsme stále ještě vzdáleni pastorální konstituci Gaudium et spes, která vyzývá, „aby se „celý výrobní proces přizpůsobil potřebám člověka a jeho způsobu života“ (67).

“Je třeba se vymanit nátlaku veřejných a soukromých lobby, které hájí dílčí zájmy, a zároveň je nutné překonat duchovní lenost. Je nezbytné, aby se politická činnost skutečně postavila do služeb člověka a obecného dobra a ctila přírodu.“

Největší výzva tudíž spočívá v přesahu dnes platného sociálního řádu, zdůraznil papež. Je nutné jej změnit zevnitř a žádat po trhu výkonnost nejenom při produkci bohatství a zajištění udržitelného rozvoje, nýbrž také ve službě všestrannému lidskému rozvoji.

“Nemůžeme obětovat na oltář efektivity, která je novodobým „zlatým teletem“, základní hodnoty, jakými jsou demokracie, spravedlnost, svoboda, rodina a stvoření. Musíme se zaměřit na „civilizaci trhu“ s výhledem na etiku přátelskou vůči člověku a jeho prostředí.“

Obdobně je nezbytné přehodnotit postavení a roli státu v novém, globalizovaném kontextu, který vnesl hluboké změny do předchozího mezinárodního uspořádání, poukázal dále papež.

“Stát nemůže sám sebe považovat za jediného a výlučného držitele obecného dobra, aniž by umožnil mezičlánkům občanské společnosti svobodné vyjádření jejich veškerého potenciálu. Porušoval by tím princip subsidiarity, který je spolu se solidaritou nosným pilířem sociálního učení církve. Výzva zde spočívá v tom, jak propojit individuální práva s obecným dobrem.“

Specifická úloha občanské společnosti je tedy srovnatelná s posláním, které spisovatel Charles Péguy přisoudil ctnosti naděje – ta má jako menší sestra stát mezi dvěma druhými ctnostmi, vírou a láskou, držet je za ruku a táhnout je vpřed. Rovněžtak posláním občanské společnosti je „táhnout“ dopředu stát a trh, aby přehodnotily důvody svého bytí a jednání, zakončil papež František.

Jana Gruberová