Papež: Ježíš je dobrý pastýřem, protože má soucit

30.10.2017 

Dobrý pastýř se sbližuje s vyděděnci, je schopen dojetí a nestydí se dotýkat raněného těla. Kdo kráčí cestou klerikalismu, sbližuje se s úřadující mocí a s penězi – zdůraznil papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty, když komentoval epizodu z dnešního evangelia (Lk 13,10-17) o uzdravení shrbené ženy »posedlé duchem způsobujícím nemoc«.

„Ježíš ji potkal během sobotní bohoslužby v jedné synagoze,“ řekl Petrův nástupce v úvodu, „trpěla osmnáct let touto nemocí. Evangelista používá pět sloves, jimiž popisuje, jak se k ní Ježíš zachoval: uviděl ji, zavolal k sobě, promluvil k ní, vložil na ni ruce a uzdravil ji. Tato slovesa – pokračoval papež – vyjadřují blízkost dobrého pastýře, který ztracenou ovci nenechává bloudit.

Avšak učitelé Zákona, saduceové a farizeové se lidí stranili, což jim Ježíš vytýkal. To nebyli dobří pastýři, vysvětloval dále. Vydělovali se a uzavírali do sebe a o lid se nestarali. Možná po bohoslužbě je zajímalo, kolik peněz se vybralo, ale k lidu se neměli. Ježíš se však přibližuje a tato blízkost vychází z toho, co cítí ve svém srdci. „Ježíš měl soucit,“ pokračoval papež.

Proto byl Ježíš vždycky s těmi, kdo byli klerikalistickou skupinkou vytlačováni na okraj: s chudými, nemocnými, hříšníky, malomocnými. S nimi všemi Ježíš byl, protože měl schopnost soucitu. Byl dobrým pastýřem, který se sbližuje a je schopen dojetí. A dalším rysem dobrého pastýře je to, že se nestydí těla, dotýká se raněného těla. Takto si počínal Ježíš vůči této ženě. Doktnul se jí, vložil na ni ruce. Dotýkal se malomocných, dotýkal se hříšníků.

„Dobrý pastýř - řekl dále papež - neříká: »Měj se dobře. Ano, jsem s tebou duchovně« - to je výraz odstupu. On si však počíná jako Bůh Otec, přibližuje se, soucítí a slitovává se v těle svého Syna. Velký pastýř, Otec, nás naučil, co je dobrý pastýř: snižuje se, zříká se sebe, ponižuje se a bere na sebe přirozenost služebníka.

Avšak ti druzí, kteří jdou cestou klerikalismu, se sbližují s kým? Vždycky se sbližují s úřadující mocí a s penězi. Špatní pastýři existují a myslí pouze na to, jak se vyšplhat k moci, jsou přáteli mocných, vyjednají všechno a starají se o peněženky. Jsou to všehoschopní pokrytci. Takovým na lidu nezáleží. Když jim Ježíš říká, že se přetvařují, a používá ten hezký přívlastek »pokrytci«, urazí se a říkají: »To my nejsme, držíme se Zákona«.

„Když Boží lid vidí, že špatní pastýři jsou plísněni, je spokojen – podotkl dále papež. To je sice hřích, ale vytrpěli od nich tolik, že se z toho nyní alespoň trochu těší. Ježíš je však dobrý pastýř, který vidí, volá, promlouvá, dotýká se a uzdravuje. Je Otcem, který se ve svém Synu stal tělem, ze soucitu.

Je to milost, má-li Boží lid dobré pastýře, jakým je Ježíš. Takové, kteří se nestydí dotknout se raněného těla a vědí, že podle toho – nejenom oni, ale my všichni – budeme souzeni. Byl jsem hladový, ve vězení, nemocný... To jsou kritéria konečného protokolu, kritéria blízkosti, kritéria totálního sblížení, dotyku a sdílení situace Božího lidu. Nezapomínejme na to, že dobrý pastýř je lidu vždycky nablízku, vždycky. Jako se nám Bůh, náš Otec, přiblížil v Ježíši Kristu vtělením.

Končil papež František dnešní ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.