Papež k účastníkům sympózia o jaderném odzbrojení: Mír nelze budovat na logice strachu

10.11.2017 

Zbraně hromadného ničení neplodí nic jiného než klamný pocit bezpečí, nemohou však být základem mírového soužití lidské rodiny, řekl papež František v promluvě k účastníkům sympózia o jaderném odzbrojení, které dnes a zítra probíhá ve Vatikánu.

Jde o první globální setkání na toto téma po schválení „Traktátu o zákazu jaderných zbraní“. Po jeho odhlasování v New Yorku letos 7. července k němu následně připojilo podpis 122 států, včetně Svatého stolce. Vatikánského setkání se účastní jedenáct nositelů Nobelovy ceny míru, nejvyšší představitelé OSN a NATO, diplomaté, mezi nimiž nechybí reprezentanti Ruska, Spojených Států, Jižní Koreje či Íránu, stejně jako odborníci v oblasti zbrojení. Přítomni jsou rovněž zástupci akademického světa a ekumenické delegace. Svědectví přednese paní Masako Wada, která je jedním z posledních přeživších svědků atomového útoku na Hirošimu. Svatý stolec je na sympóziu zastoupen na nejvyšší úrovni: vatikánským státním sekretářem kardinálem Parolinem a představiteli pořádajícího Úřadu pro integrální lidský rozvoj.

„Shromáždili jste se na tomto sympóziu, abyste se zabývali problémy, které jsou klíčové jak samy o sobě, tak v souvislosti se složitými politickými výzvami současné mezinárodní scény, charakterizované nestabilní konfliktní atmosférou,“ přivítal papež své hosty. Za této situace se může zdát, že jaderné odzbrojení je stále vzdálenějším ideálem, pokračoval Petrův nástupce s poukazem na vysoké částky investované celosvětově do modernizace zbraní. Nemůžeme nepociťovat drásavý neklid, pomyslíme-li na katastrofální následky jakéhokoliv užití jaderné nálože, dodal papež:

„Byť bychom uvažovali pouze o riziku náhodné detonace těchto zbraní, způsobené chybou libovolného druhu, je třeba s rozhodností odsoudit hrozbu spojenou s jejich užitím, stejně jako jejich vlastnictví, právě proto, že jejich existence těží z logiky strachu, která se netýká pouze stran případného konfliktu, nýbrž celého lidského rodu. Mezinárodní vztahy nemohou být ovládány vojenskou silou, vzájemným zastrašováním a demonstrací válečného arsenálu.“

Papež zdůraznil, že základem mírového soužití lidské rodiny musí být etika solidarity a nikoliv klamný pocit bezpečí zajišťovaný zbraněmi hromadného ničení. Dosvědčují to tzv. Hibakusha, tedy lidé, kteří přežili výbuchy v Hirošimě a Nagasaki. Kéž je jejich prorocký hlas napomenutím zejména pro nové generace, apeloval František.

„Zbraně, jejichž důsledkem je zničení lidského rodu, postrádají logiku rovněž z vojenského hlediska. Pravá věda je ostatně vždy ve službě člověku. Dnešní společnost se však jeví jako omráčená úchylkami od projektů vzešlých z jejího lůna, původně snad z dobrých důvodů,“

řekl papež a poukázal na neschopnost mezinárodního práva zabránit rozšíření počtu zemí vlastnících jaderné zbraně jako na scénář obzvláště nebezpečný v dnešní geopolitické situaci poznamenané terorismem a asymetrickými konflikty.

„A přece zdravý realismus nepřestává rozsvěcet světla naděje v našem chaotickém světě,“ dodal papež s poukazem na hlasování v OSN, kde se většina členů Mezinárodní komunity shodla na tom, že „jaderné zbraně nejsou pouze nemorální, ale musejí být považovány také za nelegitimní válečný nástroj. Zaplnila se tak důležitá právní mezera, jelikož chemické a biologické zbraně, nášlapné miny a kazetové pumy patří k výzbroji explicitně zakázané Mezinárodními konvencemi.“

Papež František vyjádřil vděčnost také za prohlášení, které mu při této audienci předali nositelé Nobelovy ceny míru, v němž plédují za úplný zákaz jaderných zbraní, jako jedinou cestu k zajištění udržitelného světového míru.
Svatý otec připomněl aktuálnost encykliky papeže Pavla VI. Populorum progressio. Tento dokument, vydaný před padesáti lety, šťastně formuluje koncept rozvoje, který nesmí být redukován na ekonomickou prosperitu, nýbrž musí být vnímán jako integrální rozvoj každého člověka, vysvětlil:

„Jde o to integrovat individuální a sociální rozměr prostřednictvím rozvíjení principu subsidiarity, který zohledňuje přínos všech jakožto jednotlivců i skupin. A konečně je nutné podporovat lidskost, v nedílné jednotě ducha a těla, kontemplace a činnosti. Takto může skutečný a inkluzivní pokrok učinit utopii o světě prostém smrtonosných útočných nástrojů uskutečnitelnou, navzdory kritice těch, kdo považují procesy odzbrojení za idealistické.“

Jak papež František dodal k účastníkům summitu o jaderném odzbrojení, církev neúnavně hlásá tuto moudrost s vědomím, že integrální rozvoj je dobrou cestou, po níž je lidská rodina povolána kráčet. Pán žehná všem, kdo slouží věci spravedlnosti a míru, ujistil na závěr přítomné Petrův nástupce.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.