Rádio Vaticana

Následovat Krista, ne se hrnout dopředu svými vlastními silami

30.11.2017

Homilie papeže při mši s mládeží, katedrála v Rangúnu - Myanmar

Moje návštěva ve vaší krásné zemi se chýlí ke konci a já bych chtěl spolu s vámi poděkovat Bohu za četné milosti, které jsme v těchto dnech obdrželi. Když hledím na vás, mladé Myanmařany, a na všechny, kdo stojí před katedrálou a sledují nás, rád bych se s vámi podělil o jednu větu z dnešního prvního čtení, jež ve mně rezonuje. Svatý Pavel ji převzal od proroka Izaiáše do svého listu adresovaného mladé křesťanské komunitě v Římě. Poslechněme si ji znovu: „Jak milý je příchod těch, kdo zvěstují dobré věci!“ (srov. Řím 10,15; Iz 52,7).

Drazí mladí Myanmařané! Po vyslechnutí vašich slov a vašich zpěvů bych rád zmíněnou větu aplikoval na vás. Ano, váš příchod je milý, a je krásné a povzbuzující vidět vás, protože zvěstujete dobré věci, dobrou zvěst svého mládí, své víry a svého nadšení. Vy určitě jste dobrá zvěst, protože jste konkrétním znamením víry církve v Ježíše Krista, který nám přináší radost a naději, jež nebudou mít nikdy konce.

Někteří si kladou otázku, jak je možné mluvit o dobrých zprávách, když je okolo nás tolik utrpení. Kde jsou dobré zvěsti mezi tolikerou nespravedlností, chudobou a bídou, které vrhají stín na nás a náš svět? Chtěl bych, aby odtud vyšlo velice jasné poselství. Chtěl bych, aby lidé věděli, že vy, mladí muži a ženy Myanmaru, nemáte strach věřit v dobrou zvěst Božího milosrdenství, protože má jméno a tvář: Ježíš Kristus. Jakožto poslové této dobré zvěsti, jste hotovi nést slova naděje církvi, své zemi a světu. Jste připraveni nést dobrou zvěst bratřím a sestrám, kteří trpí a potřebují vaše modlitby a vaši solidaritu, ale také vaše zaujetí pro lidská práva, pro spravedlnost a pro růst toho, čím obdarovává Ježíš: lásky a pokoje.

Chtěl bych vám však předložit také jednu výzvu. Naslouchali jste pozorně prvnímu čtení? Svatý Pavel tam opakuje třikrát slůvko bez. Je to nepatrné slovo, které nás vybízí k zamyšlení nad naším místem v Božím plánu. Pavel jej totiž používá ve třech otázkách, které bych rád položil každému z vás osobně. První zní: „Jak v Něho mohou uvěřit bez toho, že o Něm slyšeli?“. Druhá: „Jak o Něm mohou uslyšet bez hlasatele, který by Jej hlásal?“ a třetí: „Jak mohou hlásat bez toho, že byli posláni?“ (srov. Řím 10,14-15).

Rád bych, abyste se nad těmito třemi otázkami hluboce zamysleli. Nemějte však strach! Jako dobrotivý otec (možná by bylo lépe říci dědeček!) nechci, abyste na tyto otázky odpovídali sami. Dovolte mi, abych vám nabídnul pár myšlenek, které vás mohou provázet na cestě víry a pomáhat vám rozeznávat, co po vás Pán žádá.

První otázka sv. Pavla zní: „Jak v Něho mohou uvěřit bez toho, že o Něm slyšeli?“. Nás svět je plný hluku a roztěkanosti, jež mohou udusit Boží hlas. Aby druzí mohli o Bohu uslyšet a uvěřit v Něho, potřebují Jej nalézt v lidech, kteří jsou autentičtí a kteří umějí naslouchat. Takovými zajisté chcete být. Pouze Pán vám pomůže, abyste byli tak ryzí. Rozmlouvejte s Ním proto v modlitbě. Učte se naslouchat Jeho hlasu, mluvte k Němu pokojně z hloubi svého srdce.

Mluvte však také ke svatým, našim nebeským přátelům, kteří nás mohou inspirovat. Jako sv. Ondřej, jehož svátek připadá na dnešek. Byl obyčejným rybářem a stal se velkým mučedníkem, svědkem Ježíšovy lásky. Nežli se však stal mučedníkem, dopouštěl se chyb a musel se učit trpělivosti, aby se postupně stal pravým Kristovým učedníkem. Také vy nemějte strach učit se ze svých chyb! Kéž vás svatí vedou k Ježíši a učí vás, jak svěřovat svůj život do Jeho rukou. Víte, že Ježíš je plný milosrdenství. Sdílejte s Ním vše, co nosíte ve svém srdci: obavy a starosti, sny i naděje. Pěstujte vnitřní život tak, jako byste se starali o zahradu či pole. Vyžaduje to čas a trpělivost. Avšak jako pěstitel umí čekat na sklizeň, tak vás Pán, pokud se naučíte trpělivosti, obdaruje hojností plodů, o které se budete moci dělit s ostatními.

Druhá Pavlova otázka zní: „Jak o Něm mohou uslyšet bez hlasatele, který by Jej hlásal?“. Toto je velký úkol, který je svěřen zvláště vám mladým: být „učedníky-misionáři“, posly Ježíšovy dobré zvěsti zejména mezi vašimi vrstevníky a přáteli. Nebojte se vyvolat rozruch, klást otázky, které vedou lidi k zamyšlení! A nemějte strach, pokud pocítíte, že je vás málo a jste jen roztroušeni tu a tam. Evangelium roste vždycky z drobných kořínků. Dejte se slyšet! Rád bych vás požádal, abyste křičeli, ale ne hlasem. Chtěl bych, abyste křičeli životem, srdcem, a byli tak znamením naděje pro ty, kdo klesají na duchu, rukou podanou těm, kdo jsou nemocní, přívětivým úsměvem vůči tomu, kdo je cizí, a pečující oporou pro toho, kdo je osamocen.

Poslední Pavlova otázka zní: „Jak mohou hlásat, jestliže nebyli posláni?“ Na konci mše budeme všichni posláni chopit se darů, které jsme obdrželi, a podělit se o ně s ostatními. Mohlo by to trochu odrazovat, poněvadž nikdy nevíme, kam nás Ježíš pošle. On nás však nikdy nepošle, aniž by kráčel po našem boku, a je vždycky trochu napřed, aby nás vedl na nová a velkolepá místa svého království.

Jak Pán posílá svatého Ondřeje a jeho bratra Šimona Petra v dnešním evangeliu? „Pojďte za mnou,“ říká jim (srov. Mt 4,19). To je význam toho, co znamená být posláni: následovat Krista, ne se hrnout dopředu svými vlastními silami! Pán pošle některé z vás, abyste jej následovali jako kněží a stali se tak „rybáři lidí“. Jiné povolá, aby žili zasvěceným životem. A další povolá k manželskému životu, aby se stali milujícími otci a matkami. Ať už bude vaše povoláni jakékoli, buďte odvážní, buďte velkorysí a především buďte radostní!

Tady v této krásné katedrále zasvěcené Neposkvrněnému Početí vás vybízím, abyste hleděli k Marii. Když přitakala andělovu poselství, byla mladá jako vy. Měla však odvahu svěřit se dobré zvěsti, kterou uslyšela, a vyjádřit ji životem věrné oddanosti svému povolání, naprostým sebedarováním a úplnou odevzdaností do laskavé Boží péče. Jako Maria můžete být všichni mírní, ale odvážní při hlásání Ježíše a Jeho lásky druhým!

Drazí mladí, s velkou sympatií svěřuji vás a vaše rodiny Její mateřské přímluvě. A prosím vás, pamatujte na mne ve svých modlitbách. Bůh žehnej Myanmaru! [Myanmar pyi ko Payarthakin Kaung gi pei pa sei]

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV